Po 12 letech se juniorské MS vrátí do Česka, v prosinci a lednu ho přivítají Ostrava a Třinec. „Přál bych si, aby byla atmosféra stejná jako na MS v parahokeji, které se hrálo v květnu v Ostravě. Byl jsem se podívat na jedno utkání a nadchlo mě to,“ těší se trenér Václav Varaďa. U týmu zůstal i po neúspěšném šampionátu ve Vancouveru. Teď začal tvořit novou partu založenou na ročníku 2000, který byl čtvrtý na MS do 18 let, tenhle týden cepuje mladé hráče v Jihlavě.
Skončila jednotka na ledě, Václav Varaďa zaklepal hokejkou o led a zakřičel: „Dobrý trénink, pánové.“ Česká dvacítka rozjela práci, která vyvrcholí na přelomu prosince a ledna na mistrovství světa v Třinci a Ostravě. Přes léto je v plánu několik soustředění, než se většina týmu odebere zase za moře. První se teď koná na Vysočině.
„Hráči dostali dopředu instrukce, že se sem nepřijedou jenom pobavit a udělat si týmovou akci. Sem se přijelo trénovat,“ hlásí Václav Varaďa, trenér, který dovedl Třinec k titulu vítěze extraligy, a muž, který stál na lavičce juniorské reprezentace i v minulé sezoně. Tohle bude hodně jiný výběr než ten předchozí, kde se čekaly zázraky od Martina Nečase , Martina Kauta a Filipa Zadiny. Ten, kde prim hraje ročník 2000, se tak neblýská.
Na Memoriálu Ivana Hlinky (v roce 2017) a MS do 18 let (2018) ho zdobila jiná vlastnost. Uměl se rvát. „Naší předností je bojovnost, my jsme nikdy nebyli ročník velkých jmen jako ten před námi. Několikrát se to ukázalo, třeba na Memoriálu Ivana Hlinky, byli jsme podceňovaný tým, který hrál ale hodně silový hokej na hranici sebeobětování, dost kluků se nám v průběhu turnaje zranilo, ale došli jsme do finále, kde nás pak přehrála Kanada,“ vypočítává lídr ročníku 2000 Libor Zábranský. On byl jedním z těch, kdo skončili na marodce. Na následném šampionátu tým pak skončil čtvrtý. Kanada? Ve čtvrtfinále ji vyndal. Přetlačil ji.
Varaďa si moc dobře uvědomuje, že má v rukou tentokrát jiný materiál: „Individuální dovednost je někdy na úkor týmového výkonu. My se teď chceme opírat o dobrého gólmana, budeme hrát zezadu, a i když máme ukrutně těžkou skupinu, myslím, že všechno zase bude o tom jednom ukrutně těžkém zápase. Zásadní je, abyste zvládli čtvrtfinále.“
10.-16. června | letní kemp v Jihlavě |
20.-27. července | dva zápasy ve Finsku s domácím týmem a dva se Švýcarskem |
21.-26. srpna | turnaj čtyř zemí v Rusku |
Ten dobrý gólman? Ano, Lukáš Dostál, nejvýraznější český hráč na posledním juniorském MS.
Logo šampionátu tvoří gesto Petra Mrázka , jízda v pokleku, zapumpování rukou. Z českého pohledu to dost symbolizuje současný stav. Dostál, kterého čeká další ročník v Ilvesu Tampere, má být tváří týmu. Kapitánem klidně může být znovu Libor Zábranský. Útočné eso? Jakub Lauko. Ale všude dokola uslyšíte slova o práci a týmovém pojetí. A taky respektu, protože na MS se Česko potká s USA, Kanadou, Ruskem a Německem.
Dostál ovšem nečeká, že něco dostane za zásluhy: „Teď teprve začíná sezona, mistrovství světa je daleko a je hrozně moc okolností, které se mohou a nemohou stát. Dívám se na to s pokorou. Budu pracovat a záleží na trenérech, jestli se do finální nominace dostanu, nebo ne.“ Pokud bude zdravý? Prakticky neexistuje scénář, že by to šlo bez něj.
Prezident Českého hokeje Tomáš Král sice několikrát zdůraznil, že by byl rád, aby se reprezentaci věnoval trenér na plný úvazek, ale nakonec z toho sešlo. Varaďa dál bude působit i v Třinci. Podle něj se práce kloubit dá: „Ano, jde to, k ruce máme navíc i Filipa Pešána (generální manažer), i když ten má na sobě práce taky hodně. Budeme se opírat o náš skauting, budeme sledovat zápasy v zámoří, k dispozici budeme mít i reporty skautů od různých týmů NHL. Navíc v létě máme tři soustředění, abychom si udělali obrázek o klucích, co vyrazí za moře. Někomu nemusí vyjít jedno soustředění, zaválí na dalším, navíc ne všichni kluci jsou teď v Jihlavě.“
Asi se nebude tolik mluvit o medaili jako před rokem. Na druhou stranu, ročník 2000 umí jít taky daleko. Neprotančí do zápasů o medaile, procpe se tam. Aspoň tak vypadá jeho vizitka z minulých turnajů. „Na MS18 jsme ukázali to samé, co na Hlinkovi, skupina nám nevyšla, ale přišlo čtvrtfinále s Kanadou, my se semkli, hráli v pěti, padali do střel a vyřadili ji. Doteď mě ale hodně mrzí, že nám utekl zápas o třetí místo se Švédskem, měli jsme urvat bronz,“ vypálil Libor Zábranský.
Vlastně se dá říct, že tenhle přístup se shoduje s hráčským naturelem Václava Varadi, v NHL proslul jako pitbull. Teď bude muset být tím, kdo zkrotí nadšení, ztlumí očekávání a vyladí partu mladých rváčů. „Já tlak do kabiny určitě nepřenáším. Ale máte dobu Instagramu a dalších sociálních sítí, noviny o mistrovství budou hodně psát, ke klukům se věci dostanou. Potřebujeme, aby se dost věcí sešlo, ale budeme se rvát,“ říká.
2005 | 3. místo | Alois Hadamczik |
2006 | 6. místo | Radim Rulík |
2007 | 5. místo | Vladimír Bednář |
2008 | 5. místo | Miloslav Hořava |
2009 | 6. místo | Marek Sýkora |
2010 | 7. místo | Jaromír Šindel |
2011 | 7. místo | Miroslav Přerost |
2012 | 5. místo | Miroslav Přerost |
2013 | 5. místo | Miroslav Přerost |
2014 | 6. místo | Miroslav Přerost |
2015 | 6. místo | Miroslav Přerost |
2016 | 5. místo | Jakub Petr |
2017 | 6. místo | Jakub Petr |
2018 | 4. místo | Filip Pešán |
2019 | 7. místo | Václav Varaďa |