Tenhle plán Aloise Hadamczika nadzvedl snad každého. Když už extraliga juniorů, o jejíž kvalitě se dá vážně pochybovat, snížila počet účastníků, přišla zase otočka o 180 stupňů s úmyslem počet klubů v soutěži opět navýšit. K dlouhému seznamu odpůrců tohoto kroku z řad hokejových osobností se přidává i olympijský vítěz z Nagana Jaroslav Špaček.
„Teď máme zase mentalitu extraligu rozšiřovat po tom, co jsme ji předtím zúžili. To mi strašně vadí. Hokej tady, kde dělám manažera v Plzni, a hra v Kanadě, to je obrovský rozdíl. Naše konkurence je slabá. Vidím manažery, jak odvádí své hráče pryč, což je špatně, na druhou stranu se jim vlastně nedivím,“ říká majitel takřka tisícovky startů v NHL v rozhovoru pro iSport.cz.
Svého syna rovněž nedávno poslal do Kanady, devatenáctiletý zadák nastupuje za Sherbrooke Phoenix v QMJHL. V létě 2022 jej draftovala Minnesota Wild.
„Kluci v zámoří trénují maximálně třikrát, čtyřikrát v týdnu. My naopak sedmkrát, osmkrát týdně, pak máme dva zápasy, a když se na ně přijdu podívat, tak tam toho moc nevidím. Zlepšení tam je, ale malé. Naopak v Americe jsou všechny zápasy v obrovském tempu, a to i proti slabším soupeřům. Kluci si do utkání přenáší správné návyky z tréninků, opakují je. A dává jim to mnohem víc, než nějaké přehnané trénování. U nás dáváme do tréninku všechno, ale ten posun, který bych chtěl, nevidím,“ vyprávěl našemu štábu Špaček na stadionu v Plzni.
Ten se rozpovídal taky o svém synovi, čerstvém stříbrném medailistovi z MS U20. David Špaček v Česku stihl odehrát dva duely v seniorské Chance lize za Litoměřice, jinak sbíral ostruhy v plzeňské mládeži.
„Odešel před rokem a půl do Kanady. Úplně jsem nevěřil, že by se na nějaké mistrovství mohl dostat. Od sedmnáctky sice v nároďáku byl, ale nikdo nevěděl, jak se přizpůsobí životu v Kanadě a jak mu to tam bude vyhovovat. A obrovsky mě překvapil, jak se vyvíjí. Když vezmu tři mistrovství světa, jedno nepovedené (zrušené), pak v létě a teď, tak se hrozně posunul,“ líčí Špaček.
Mistr extraligy s Plzní 2013 se do Halifaxu na samotné zápasy nevydal. „Poletím až na play off Sherbrooku. Byli jsme ovšem dennodenně v kontaktu, věděl jsem, že mají velmi dobrý tým. Většina soupisky byla tvořena z hráčů působících v Kanadě, takže bylo zřejmé, že budou dobře na turnaj připraveni. Nedotáhli to až do konce, ale sílu ukázali a vyrovnali se nejsilnějšímu týmu šampionátu,“ pokračuje.
Sám Špaček má za sebou fantastickou kariéru v mnoha klubech NHL, přičemž se do ní dostal ze Švédska, kde si ho dosud považují. Jakou výchovu tedy preferuje u syna?
„Jsem na něj pes, přestože je ode mě pět tisíc kilometrů (úsměv). Bavíme se o jeho zápasech, co dělal dobře a co špatně. Sleduji každý jeho mač v noci, takže skoro nespím. Jsem rád, že rady poslouchá, že mu to neprojde jedním uchem tam a druhým pryč. Je v kontaktu se skill-coachem Minnesoty. Těší mě, že se sám snaží posouvat. Ještě studuje dálkově. Skutečnost, že žije sám v Kanadě, z něj dělá lepšího člověka, už po půl roce jsem viděl, jak je zodpovědnější. Sleduje i dění v Čechách, za což jsem rád,“ uzavírá „Špágr“.
