Leckdo vnímá turnaj „osmnáctek“ v Břeclavi a Trenčíně jako nezávazné letní setkání zdvihané honosným názvem Hlinka Gretzky Cup. Těžký omyl. V hokejové branži má podnik značnou prestiž, bývá lépe obsazený než jarní MS, neboť v zámoří tou dobou běží play off juniorských lig. Své o tom ví i Adam Benák, nejmladší člen týmu, jenž si za přítomnosti velkých nervů zajistil páteční semifinále s Finy (19:00) a další randál v našvihané břeclavské aréně.
Jít ve středu o obyčejný srpnový mezistátní duel, těžko by po něm Švédové tak tvrdě až záludně šli. Ve hře bylo moc, veškeré ohledy šly stranou. Provokovat, deptat, mlátit, zkrátka vykolejit, tak zněl záměr. Malý Čech ukázal velkou kuráž. Boj o všechno byl hodně o testu jeho vůle a charakteru. Desítky přítomných skautů klubů NHL musely mít popsaných mnoho stránek nevšedního večerního příběhu Adama Benáka.
Vědělo se a ví, že v tomhle klukovi dřímá obří potenciál. Je jediným ročníkem 2007 v české družině a jedním z mála na celé akci. Mít 16, nebo 17 let v téhle kategorii? Značný rozdíl. V Benákově případě deficit navíc nedoženete výškou ani kily. Je drobný. Musí na to jinak. A jde mu to. To myšlení a uvažování… Ty ruce…
Syn bývalého známého extraligového obránce s pukem ladně tančí po ledě, přitom nejde o lehkovážnost a pijánko, naopak. Čistá až chladná rafinovanost. Při Benákově vstupu do ofenzivní zóny zaznívá poplach soupeřovy obrany, můžete se těšit na přímé ohrožení brány. S přispěním parťáků dokáže z nevinné akce vytvořit důmyslné ohrožení. Jasně, všechno nevyjde, ale na takové hráče se zkrátka chodí a chodit bude.
Jak se říká, nemusíte být nejostřejší tužkou v penálu, abyste pochopili, o co Švédům ve středu večer šlo. Potřebovali uskutečnit zázrak v podobě výhry o šest gólů, aby postoupili. Součástí strategie bylo odstavit Benáka. Jakkoli. Rozkaz zněl jasně: ten kluk nesmí projít za žádnou cenu! „Čekal jsem, že do mě půjdou. I vzhledem k tomu, že jsem menší postavy,“ odtušil 170 centimetrů vysoký levák.
Nikdo jiný nebyl tolikrát naremplovaný na mantinel jako on, nikdo další neměl švédskou rukavici tak často ve svém obličeji. Šlo vidět, jak větší a silnější severské postavy míní domácí zastrašit. A ne, že by jim to úplně nešlo. Mix švédské agresivity a nepopiratelného herního talentu zatlačil Česko do kouta. „Mohl jsem se s tím trochu líp popasovat, myslím, že to ode mě nebyl ideální výkon,“ přiznal Benák sebekriticky.
Klika byla, že to soupeř s důrazem nezřídka přehnal a ze svého pohledu víc než snesitelně odcházel na trestnou lavici. Sudí byli nekompromisní, nesklouzávali k alibismu a agresora vylučovali častěji. „Někdy to bylo i za hranou,“ přikývl Benák, ovšem jedním dechem dodal: „Já to všechno musím vydržet a nehledě na to podávat co nejlepší výkon.“
Dochází vám, že hlavu má nastavenou správně. Do budoucna velký vklad. Nekňourá a ze všeho nejdřív hledá nedostatky u sebe. Správná cesta. Jediná možná.
Už první středeční střídání Benákovi zajistilo zvýrazněnou pozornost přítomných. Po půl minutě pobytu na ledě se dopustil nepříjemné chyby, když na sekundu navlékl dres Tre kronor a soupeře vyslal do gólového brejku. Vyhledávači talentů do NHL (a nejen oni) zpozorněli. Dostali perfektní příležitost zaznamenat si, jak se výrazný artikl pro vstupní draft 2025 popasuje s hrubkou v tak zásadním souboji.
Sebere se, anebo ho to položí? „Snažil jsem se na to rychle zapomenout a dál hrát svoji hru, nicméně příště to ode mě musí být lepší,“ pravil AB a vylíčil, jak k minele došlo. „Chtěl jsem to otočit zpátky, myslel jsem, že tam bude obránce, nepodíval jsem se, poslal tam puk, ale nebyl tam a dostali jsme gól.“
Ne, nebyl to úplně ten Benák, jak ho známe, ani v přesilovkách. Nicméně některé klíčové faktory už byly zmíněny. Navíc osobní pozornost Švédů vůči mladé kometě přinesla více prostoru ostatním, což tak bývá. A ti toho nevyužili.
Také proto skóre 0:4 přinášelo na břeclavský led nervozitu. Naštěstí Jakub Milota v bráně čaroval, a tak nedošlo na nejhorší. „Po čtvrtém gólu jsme trošku zapochybovali, ale trenéři nás povzbudili, že se nic neděje a šli jsme dál za postupem. Nebyl to od nás ideální výkon, ale jsme rádi, že jsme to nakonec ubojovali. Pořád jsme si věřili, že to urveme a podařilo se. Gól na 1:4 nás uklidnil, pak už to z naší strany bylo lepší,“ ulevilo se i Benákovi nad novým příspěvkem do kroniky „Naše slavné prohry“.
Jakmile emoce opadly, spokojení poražení si pochvalovali, že psychicky náročnou prověrkou prošli. Zocelí je to před páteční bitvou s Finskem. A to je tuze nečitelný oponent, jenž si elitní čtyřku zajistil tři vteřiny před koncem středečního duelu se Slováky.
Češi si včera po třech utkáních ve třech dnech a po sedmi v jedenácti (příprava ve Švýcarsku) konečně oddechli, na tréninku lehce vyjezdili nohy. V boji o finále budou naprosto fit. A s nimi jistě i skvělé břeclavské publikum. Duel s Tre kronor byl nejsledovanější od finále HGC 2017. „Na každý náš zápas vládne výborná atmosféra, podpory si moc vážíme a doufáme, že lidi přijdou i na semifinále,“ přeje si Adam Benák, nachystaný ukázat své ojedinělé kousky.
