Puk po teči obránce Čáslavy zvolna klouže za čáru a na ledě Colisée Pepsi propuká švédská oslava.
To Češi dostávají ránu dýkou do srdce. Milan Hnilička padá k ledu a už ví: Je po všem… Je konec… Už žádné přístě…
Právě tenhle moment si Hnilička zapamatuje do smrti. Nikdy ho z paměti nevymaže. Ani kdyby chtěl. Je to pro něj smutná, hodně hořká rozlučka. V Quebeku nedávno oznámil, že chytá na poslední akci národního týmu. Chystá se odejít ze služeb reprezentace. Určitě nevěřil, že pro něj dopadne tak krutě.
Ale je to pravda, repete není na programu. Sport nepřináší nejen slastné okamžiky. A Hnilička na vlastní kůži pociťuje jeho druhou stránku. Tuze nepříjemnější.
Před čtvrtfinále Hnilička dostával za uši od médií. Ani mnozí fanoušci v něm neviděli tolik potřebnou jistotu. V zápase přitom Hnilička dlouho zářil, chytal výborně, v klidu a rozvážně. Než přišla osudová chvíle, vyražený puk a… Však víte.
Hniličkovi nezbývá než zapomenout. A fandové musejí doufat, že do reprezentace co nejrychleji doroste nová hvězda.
Miroslav Horák
