Irgl: Zklamání už odeznělo

Pomalu už vydýchal „stříbrné ruské zklamání“ a všechny síly upíná na světový šampionát. S Jaroslavlí padl Zbyněk Irgl stejně jako loni ve finále. Před rokem jeho tým nestačil na Ufu, tentokrát v sedmi duelech podlehl Kazani.
„Loni jsme stříbro vyhráli, letos jsme prohráli zlato,“ říká osmadvacetiletý útočník, který byl s 8 góly druhý nejlepší střelec play off KHL.
Z Ruska se Zbyněk Irgl vrátil s parťákem Josefem Vašíčkem v truchlivé náladě. Jejich tým měl na zlato. „Prvotní zklamání už odeznělo, ale když víte, jak blízko jste byli a nemůžete to vrátit zpátky, tak je to škoda,“ říká Irgl.
„Život jde dál, nezmění se to. V hlavě to sice ještě nějaký čas zůstane, ale stejně už mi nepomůže, když se k tomu budu vracet. Spíš naopak. Na finále chci zapomenout, dívám se dopředu. Na mistrovství světa.“
Trenér Růžička vás s Vašíčkem nechal během posledního turnaje před mistrovství světa odpočívat. Počítám, že jste oddech po náročném play off v Rusku přijal s povděkem, je to tak?
„Určitě jsem to rád přijal. Čtvrtý rok jedu v kuse bez nějaké větší pauzy. Navíc to letos bylo strašně náročný. Kromě Liberce jsem byl na všech reprezentačních turnajích, celou sezonu jsem v maximálním zatížení. Strašně jsem si potřeboval odpočinout. Fyzicky se cítím dobře, ale tělo už ten oddech potřebovalo. Bolístek a šrámů bylo docela dost.“
V pondělí jste byl společně s Martinem Pruskem trénovat v Kravařích, led vám už chyběl?
„Jo, už jsem potřeboval jít zase na led. Naposledy jsem na něm byl ve středu, tak jsem rád, že tahle možnost byla. A už teď se těším na další trénink s reprezentací. Jeden, dva ještě vyloženě potřebuju, abych se zase dostal do tempa.“
Jaký jste měl v Kravařích z brankáře Pruska pocit?
„Stejný jako v sezoně, je to výborný gólman. Když jsme proti němu v Rusku hráli, bylo na něm vidět, jak si věří a chytá v klidu. Nedělal chyby, držel všechny puky. V nominaci je rozhodně právem.“
Sledoval jste poslední přípravný turnaj před šampionátem? Viděl jste, jak do „vaší“ lajny vedle Marka s Rolinkem zapadnul Marek Kvapil? Chválil jej i Jaromír Jágr…
„Musím se přiznat, že jsem viděl až poslední zápas. Měl jsem hokeje docela dost a radši jsem se věnoval dětem. Takže jsem to pořádně neviděl. Ale víte, jak to v hokeji je. Místem si nemůžete být jistý nikdy, mění se to rychle a záleží na trénerech, jak to zrovna složí. Samozřejmě se cítím lépe, když hraju se spoluhráči, na které jsem zvyklý a znám je. Ale když se musí improvizovat, tak se s tím musí člověk vyrovnat. Zvlášť na takové úrovni by si s tím měl hráč poradit.“
Ruská média všeobecně chválila vysokou úroveň finále v KHL. Takže jste pro reprezentaci s Josefem Vašíčkem připraveni dobře?
„Určitě. Pro diváka to byl perfektní hokej. Bylo se na co dívat. Kazani hrála výborně první lajna, ti kluci to hráli hrozně chytře. Nakonec to Morozov rozhodl. Ale mně se z nich nejvíc líbil Zaripov, to je borec.“
Poslední zápas vyhrála Kazaň 1:0, vaše řada s Vašíčkem a Jašinem byla u toho gólu na ledě. Co se přihodilo?
„Celé té akci předcházel faul na Pepu Vašíčka. Podrazili ho, Pepa ztratil puk, následovala střela od modré, gólman to vyrazil a Morozov to doklepával do prázdné branky. Byl to gól, platí, ale jinak bych se k němu nechtěl vyjadřovat. Už je to pryč.“
O zákulisí ruského play off se vyprávějí šílené historky, přijde i vám hodně divoké?
„No, nevím. Nechtěl bych nikomu sahat do svědomí, házet to na jiné. My jsme měli na to vyhrát titul silou naší hry. Ale nevyšlo to.“
Platí ještě, že za patřičnou pomoc v play off se rozhodčím předávají klíče od moskevských bytů?
„Kluci z týmu něco podobného povídali, ale já tohle radši neřeším. Ať to bylo, jak to bylo, na ten Gagarinův pohár jsme si měli sáhnout i přes všechny tyhle věci.“
Budete v Jaroslavli pokračovat?
„Doufám, že budu. Jsem tu spokojený, nerad bych odcházel. Podepsáno to ještě není, nemůžu to říct na sto procent, ale doufám, že to tak bude.“