Zlobí se sami na sebe. A pořádně. Slováci si vyčítají nedělní porážku od Německa (3:4), moc dobře vnímají komplikace, které si jí připravili. Dnes jdou na Rusko. Zaváhat už nechtějí, nemohou. To by se také mohla dostavit tolik nechtěná a odmítaná panika…
Výmluvy šly stranou, reprezentanti pořadatelské země řádně vyčinili sami sobě. Prohrát s outsiderem byla pro jejich ambice velká rána. „Nemůžeme dostat čtyři góly od nějakých Němců,“ čertil se například obránce Milan Jurčina.
Jenže. Od nějakých Němců… Oni byli na minulém šampionátu čtvrtí, na podobný úspěch čekají naši východní sousedé od roku 2004. Letos na to však nemyslí. Před vlastními fanoušky mají jasný a jediný cíl – medaili.
„Proto musíme porazit Rusy. Bude to těžké, oni se na nás vyhecují, nekoukám na jejich trápení se slabšími mužstvy (0:2 s Německem, 6:4 se Slovinskem). Na nás se připraví, už proto, že musí,“ upozorňoval Michal Handzuš na poslední zápas skupiny A.
Jeho důležitost je zřejmá. Pokud jeden ze soupeřů prohraje v základní hrací době, půjde do osmifinálové skupiny (kde ho čekají tři utkání s postupujícími z „české“ skupiny D) bez jediného bodu a v tu chvíli bude reálně čelit nebezpečí vypadnutí ze hry už před čtvrtfinále.
„Na to nikdo nemyslí, panika absolutně není na místě,“ snažil se situaci uklidnit Glen Hanlon, kouč Slovenska.
