S lehce rozpolcenými pocit bude odjíždět z hokejového mistrovství světa útočník Petr Průcha. Po výhře v zápase o bronz totiž opouštěl ledovou plochu bratislavské arény s úsměvem, za pár dní si ale prý uvědomí, že český tým měl na víc než na třetí místo.
"Je to mnohem lepší pocit odjíždět z turnaje po vyhraném zápase než po prohraném. Momentálně jsem hodně spokojený, ale možná až se na to podívám za týden, tak si budu říkat, že s takovým týmem, který jsme tady měli, jsme mohli uhrát i lepší výsledek," řekl Průcha po výhře nad Ruskem 7:4, na které se podílel dvěma góly.
"Teď je to ale skvělý pocit a jsem rád, že po tvrdé práci, kterou jsme do toho dali, si odvážíme bronzovou medaili," uvedl útočník, jenž už má ve své sbírce zlatou medaili ze šampionátu ve Vídni 2005. Poslední duel sezony si maximálně užil. "Cítil jsem se dobře a jsem rád, že jsem dal i góly. To ale není důležité. Hlavní je, že máme medaili na krku," podotkl osmadvacetiletý hráč.
Klíčem k výhře nad sbornou, druhou na turnaji, byla první třetina, kterou Češi prohráli "jen" 2:3. "V první třetině měli Rusové navrch a bylo dobře, že nám neodskočili na více než jeden gól. Kdyby dali na 3:1 nebo 4:2, tak by to bylo o něčem jiném," přiznal.
Soupeř byl podle něj rychlejší a energičtější. "I když jsme si říkali, že to nesmíme otevřít a musíme hrát svou hru a svůj systém, tak se to otevřelo a hra se trošku zvrhla," uznal.
Od druhé třetiny se ale obraz hry změnil. Češi upravili systém hry ve středním a obranném pásmu a podařilo se jim třemi góly otočit vývoj zápasu. "Poté, co jsme se dostali do vedení, tak jsem osobně věřil, že zápas dotáhneme do konce. Na pohled diváka to musel být nádherný zápas se spoustou gólů. Hrát takový zápas je úžasný pocit a důležité je, že jsme ho vyhráli," usmíval se Průcha.
O dobrou náladu v českém týmu i mezi diváky se postaral i zákrok Karla Rachůnka, jenž tvrdě narazil na mantinel ruského útočníka Jevgenije Arťuchina. A s urostlým hráčem, jenž v předešlém česko-ruském souboji zranil Milana Michálka i jeho, rozbil plexisklo.
"Byl to trošku úsměvný moment. Když se sečtou jejich kila, tak to mohlo být lehce pod 300 kilo živé váhy. To by nevydržela ani zeď z betonu. Byla to obrovská rána a myslím si, že i tohle nás povzbudilo do další hry," dodal spokojený Průcha s bronzovou medailí na krku.