Pavel Bárta
13. prosince 2017 • 14:07

Pešán před přípravou na MS dvacítek: Věřím, že máme i na medaili

Autor:
TOP VIDEA
Sparta - Liberec: Pohádkový Stanciův úvod – prostřelil Hladkého a Sparta vede 1:0 Sparta - Liberec: Pohádkový Stanciův úvod – prostřelil Hladkého a Sparta vede 1:0
10. den na ZOH: finská lekce štrikování, životní závod Erbanové a fenomenální Klaebo 10. den na ZOH: finská lekce štrikování, životní závod Erbanové a fenomenální Klaebo
VŠECHNA VIDEA ZDE

A je to zase tady. Za dva týdny vypukne v americkém Buffalu nejsledovanější událost přelomu roku. V nedalekém Niagara Falls už zítra odstartuje česká dvacítka závěrečnou přípravu na mistrovství světa, které začíná tradičně o Vánocích. Výběr ročníků 1998 a 1999 v sobě skrývá slibný potenciál, může ukončit medailové prokletí, které trvá už dvanáct let. Trenér Filip Pešán tyto ambice neskrývá. „Když se potká forma s týmovou chemií, máme na to,“ prohlásil. 



Junioři vyrazili na kemp na etapy. Evropská část výběru má dnes sraz v Břeclavi, zítra odlétá z Vídně do Buffala. Zámořští krajánci se sejdou v Torontu, odkud pojedou autobusem do Niagara Falls. Na nejužší špičku česká dvacítka dlouho vzhlíží odspodu. I Pešánovo vojsko si klade postupné cíle. Zároveň však cítí, že má na to dokázat velké věci.

Současní hráči si můžou matně pamatovat, když dvacítka získala v lednu 2005 medaili naposledy. Nebo taky vůbec. Bude tohle ten rok?
„Jsem přesvědčený, že když se potká forma s týmovou chemií, můžeme mít takovou vnitřní sílu, kdy jsme schopni porazit kohokoli, a k medaili nás dovede. Naším cílem je zvládnout co nejlíp skupinu a připravit si pozici před čtvrtfinále. Když se to sejde, jak má, můžeme získat medaili. Tyhle otázky dostávám od té doby, co jsem dvacítku převzal. S mistrovstvím světa nemám zkušenost, nejsem schopen odhadnout naši reálnou sílu. Ale vidím, jakou chuť reprezentovat měli kluci na předchozích akcích, líbí se mi atmosféra v týmu. Jsem nadšenej a myslím, že udělají všechno, aby oni byli těmi, kdo po dlouhé době medaili přiveze.“

Ve skupině máte soupeře, které dobře znáte, naopak nenarazíte na Kanadu ani USA. Může to být výhoda, nebo ne?
„To se mě zeptejte po skupině. Potkáme se s týmy, které v Severní Americe nehrají. Co se týče znalosti prostředí, budou šance padesát na padesát. Na druhou stranu nebude vůbec jednoduché ze skupiny postoupit. Bělorusové můžou mít dobrý tým, Švýcaři extrémně dobrý, o Švédsku a Rusku ani nemá cenu se bavit. Vím, že nebude lehké postoupit, a zároveň strašně toužím udělat výsledek a získat medaili.“

Papírově nejsilnější soupeři přicházejí hned na začátku, což může být nepříjemné.
„Ovšem zaskočit Rusko hned v prvním zápase by se mi samozřejmě líbilo. Nevím, jestli se dá zaskočit Švédsko, ale rozhodně lze sehrát kvalitní zápas a vyzkoušet spoustu věcí, které nám můžou pomoct s papírově slabšími soupeři ve druhé půli skupiny. Ale taky to může dopadnout obráceně.“

Jsme s hráči v úzkém kontaktu, všichni se těší

Na šampionátech bývalo klíčové, jak se zapojí hráči z kanadské juniorky. Před rokem to úplně nefungovalo. Co se dá udělat, aby si to sedlo?
„Za půl roku jsme pro to udělali strašně moc. Jsme s hráči ve velmi úzkém kontaktu, nazval bych ho až pracovně přátelským. Všichni se hrozně těší a to je základ, od toho se musíme odrazit.“

Jak silný nominační boj vaše svěřence ještě čeká?
„Mám už téměř ucelenou představu o složení týmu. Uvidíme, jak bude vypadat kemp, jak dopadnou přátelská utkání a jak se vyvine turnaj World Hockey Challenge, kde hraje devatenáctka. Všechno zůstává otevřené, rozhodně si necháme nějaké volné místo. Napřed vyzkoušíme sestavu, kterou mám v hlavě, ale ta se může měnit. Pokles formy, zranění, cokoli může promluvit k dodatečné nominaci nebo posunu mezi pětkami. Já doufám, že se nic takového nestane.“

Loni se takhle na šampionát dostal Kristian Reichel a někteří další. Letos se z devatenáctky zapojí Jáchym Kondelík místo zraněného Machaly. Přibudou i další?
„Chci dát šanci hlavně klukům, které jsem nominoval na kemp. Rozhodně to nebude tak, že bychom extrémně sledovali turnaj devatenáctky a měnili hráče během přípravy. Ale v případě potřeby bude kam sáhnout. Nebo taky může na Challengi někdo výrazně vyskočit. Jako Kondelík. To jsou kluci, kteří si o to říkají. Zároveň však mám pevných pět pětek a na ně sázím.“

Do branky jste zatím povolali Škarka s Kořenářem. Třetí gólman bude z devatenáctky?
„Ano. Milan Klouček chytal na Challengi první zápas a vedl si výborně. Doplní nás jako trojka. Šanci mají i další hráči, uvidíme, jak se bude vyvíjet situace, koho doporučí trenér devatenáctky.“

Útočníka Martina Nečase čeká ještě zápas Ligy mistrů. Nemáte strach, že se něco přihodí?
„To víte, že ano, ale cokoli se může stát i na prvním tréninku. Nejde o to, že bychom se báli o hlavního centra. Pokud Neči odehraje dobrý zápas, může mu to naopak pomoct.“

Rangers mají zájem, aby na šampionátu Filip Chytil hrál

Můžete počítat s Filipem Chytilem, který už si taky vyzkoušel NHL. Vyšla vstřícnost přímo od New York Rangers, nebo je to dílo vašich kontaktů v klubu, kde jste byl sám na stáži?
„Mluvil jsem s asistentem manažera Chrisem Drurym, který zároveň řídí farmu v Hartfordu. Máme přátelské vztahy, ale šlo nám o jedinou věc, aby Filip odehrál perfektní mistrovství světa a vrátil se s dobrou zkušeností z velké hokejové scény. Nebylo těžké se dohodnout na věci, která má společný cíl. Filip je ústřední postavou farmářského celku. Rangers měli zájem, aby na šampionátu hrál.“

Liberec už převzal váš asistent Karel Mlejnek. Dostal pokyn postoupit v Lize mistrů jako minule, kdy jste vyřadili Frölundu?
(usměje se) „Ano. A doufám, že mě Karel zase poslechne.“

Jaké je opouštět tým Liberce za situace, v jaké je?
„Mně i hráčům může pomoct, že se chvilku neuvidíme. Karel je skvělej trenér, má to srovnané, mužstvo je připravené, i když odjíždějí čtyři členové realizačního týmu. Nemám vůbec strach, a byť situace není lehká, není ani kritická. Jsme pár bodů od play off a věřím, že až se vrátím, budeme na pozicích, které ho zaručí.“

Nebojíte se, že kdyby se situace zlepšila až moc, můžete být v ohrožení a bude se mluvit o Buffalskému atentátu?
(směje se) „Bojím. V týmu jsem prohlásil, že když to poběží, tak se připojím třeba i v nějaké pasivní roli. Ale po utkání v Olomouci nebyl moc prostor na srandičky. S klukama jsme si popřáli hodně štěstí na další měsíc a jeli domů.“

Budete se zapojovat do fungování Liberce i ze zámoří?
„Úplně ne. Budu se snažit být Karlovi oporou, budu s ním denně v kontaktu, budeme konzultovat nasazování brankářů a tak dál, (videokouč) Aleš Vladyka bude zpracovávat některé fáze zápasů, i když záskok máme připravený. Takže podpora na dálku.“

Mladí jsou hrozně energičtí, člověk je spíš brzdí

Jaký je rozdíl ve vedení dospělého týmu a juniorské reprezentace?
„Ten největší spočívá v úrovni hráčů. Ti mladí jsou nesmírně energičtí, spíš je člověk brzdí. Zkušení hráči si ve spoustě věcí poradí sami. V klubu si člověk v klidu připraví program, s dvacítkou musím do pár dnů přípravy vybírat, co vůbec dělat, aby hráči nebyli zahlcení a abychom hráli, co chceme.“

Je to taky víc o hlavě?
„Jednoznačně. A záleží na komunikaci, kterou jsme se snažili nastavit, jak nejlíp jsme mohli. S hráči musíme mluvit, aby je to bavilo, aby bojovali a cítili se silní. Ti starší už přece jen vycítí, kdy trenér tak napůl přehrává věci, a koukají, jestli to myslím vážně, kdežto ti mladí věří, že to myslím vážně. (usměje se) A já to myslím vážně!“

Měl jste vůbec čas udělat si s rodinou Vánoce?
„Před srazem dvacítky jsem s Libercem strávil asi pět dní v kuse na Moravě, manželka mě moc nepochválila. A dělat Štědrý den už v listopadu je blbý. Někdo z kolegů to mezitím stihnul, někdo ne. My jsme se rozhodli, že si Štědrý den uděláme s dětmi po mém návratu z Ameriky.“

 







Klasická verze
Mobilní verze