Becher o MS U20, formě i dlouhých štrekách: Šestnáct hodin na zápas
V juniorské WHL válí a má našlápnuto na skvělý ročník. Ondřej Becher je zatím se 45 body (16+29) desátý v produktivitě celé soutěže. Daří se i Prince George Cougars, za které druhým rokem nastupuje. Na sraz před juniorským šampionátem dorazil v dobré náladě. „Myslím, že máme tento rok hodně dobrý tým. Uvidíme. Jedem to tam odmakat, odehrát dobrá utkání a uvidíme, jak to dopadne,“ říká devatenáctiletý útočník.
V Prince George máte zatím skvělou sezonu. Přijel jste dobře naladěn?
„Určitě. V Kanadě se mi teď hodně daří. Mám velké sebevědomí a doufám, že mi to vydrží co nejdéle.“
Daří se i týmu. Zatím jste ve WHL druzí. Jakým stylem se prezentujete?
„Hrajeme hodně ofenzivní hokej. Máme tento rok hodně slušný tým a výborné brankáře. Trenér mančaft dobře poskládal a klape to.“
Je právě ofenzivní styl to, co vám vyhovuje a i pomáhá ke spoustě bodů?
„Stoprocentně. Ofenziva je můj styl hokeje.“
V Kanadě jste druhým rokem a individuální statistiky raketově vzrostly. Co jste přes léto zlepšil?
„Hodně mi pomohlo, že jsem věděl, do čeho jdu. Znal jsem všechny trenéry, hráče i rodinu, u které bydlím. Musím říct, že v létě jsem se připravoval opravdu hodně. Nejvíc mi tedy pomohla právě ta tvrdá dřina.“
Měl jste nějaké konkrétní pokyny od klubu, na co se zaměřit?
„Konkrétní pokyny jsem neměl, ale řekli mi, že musím nabrat svalovou hmotu a nějaká kila navíc.“
Mohli stát za velkým posunem i spoluhráči z lajny?
„Na začátku sezony jsem hrával se Zacem Funkem, se kterým i bydlím, a s Terikem Parascakem. Ten je v týmu první rok. Spolu jsme si hodně sedli, hráli jsme na začátku opravdu dobře. Teď to trenér trochu rozhodil, ale i s ostatními spoluhráči, se kterými hraju, jsem si sedl.“
Byly před odchodem z Havířova nabídky i od českých klubů?
„Měl jsem nabídky i po Česku, ale s agentem jsme se bavili už od půlky sezony, že pro mě bude lepší, když po ní půjdu do kanadské juniorky. Domlouval mi to agent a jel jsem tam.“
Co považujete na ledě za svoje přednosti?
„Řekl bych, že mám hodně dobré bruslení a hokejové myšlení.“
A na čem byste měl naopak zapracovat?
„Musím zlepšit střelbu. Nemám ji sice špatnou, ale ani nejlepší. Taky musím pořád nabírat, protože mám málo kil.“
Zmiňoval jste, že žijete v Kanadě u rodiny. Bydlíte se spoluhráči, nebo individuálně?
„Bydlím ještě s jedním spoluhráčem, který mě vozí každý den na stadion. V každé rodině bydlí dva nebo tři hráči.“
Ještě nemáte řidičák, že vás vozí spoluhráč?
„Řidičák mám, ale auto ne.“ (směje se)
Jak kromě hokeje trávíte život v Prince George?
„Se spoluhráči chodíváme často do kina nebo k někomu domů si zahrát na playstationu.“
Takže jste spokojený?
„Město, kde hraju a žiju, je celkem malé, ale pěkné. Takže ano.“
Zvládáte dlouhé cesty na zápasy?
„Máme nejdelší cestování v lize. Nejbližší zápas máme sedm a půl hodiny a nejdál tak patnáct až šestnáct. Na začátku jsem si dost zvykal, ale teď už je to v pohodě a vždycky cesty prospím.“
Může vás čekat první mistrovství. Jak zatím po pár trénincích vidíte sílu výběru?
„Myslím, že máme tento rok hodně dobrý tým. Uvidíme. Jedem to tam odmakat, odehrát dobré utkání a uvidíme, jak to dopadne.“
Musíte se sžít i se širším kluzištěm, které na šampionátu bude. Je pro vás obtížné si na něj zvyknout?
„Popravdě nevím. První dva tréninky to bylo obrovské. O dost větší než v Kanadě, ale myslím si, že už jsem si zvykl. Možná by to mohla být i výhoda.“
