Až do semifinále viděla Jana Becherová všechny zápasy českého týmu na mistrovství světa do 20 let naživo v ochozech. Na gólovou radost syna Ondřeje čekala s jeho starším bráchou marně. „Asi jsem musela odjet domů, aby Ondra začal dávat góly,“ líčí silně nakřápnutým hlasem. Že by následky bouřlivých oslav bronzu po vítězství 8:5 nad Finskem provázené potoky becherovky? Kdepak. „Zážitek neskutečný, na tohle nikdy nezapomeneme, ale ve Švédsku mě to nějak skolilo, beru léky a nemůžu skoro mluvit. Takže do kalíšku jsem si nedala nic.“
Devatenáctiletý útočník Ondřej Becher gólem v oslabení z konce druhé třetiny nastartoval neskutečnou stíhací jízdu českého výběru do dvaceti let za světovým bronzem. K senzačnímu obratu ze stavu 2:5 na 8:5 proti Finsku přispěl pěti body! Tři góly dal, na dva nahrál.
„Nemám slov...“ komentovala maminka Jana Becherová, přičemž na vině rozhodně není jen silné nachlazení. „Obývák, televize i sousedi to naštěstí přežili, perfektní zážitek.“
Potěšila ji i hláška Roberta Záruby. „Je jasné, co musí dnes do kalíšků v celém Česku...“ říkal komentátor v euforii do éteru. „Hezká hláška,“ přitakala paní Becherová. „Ondra má prostě jméno, co si spousta lidí zapamatuje. Já si ale nedala nic, beru léky, nešlo to. Nemůžu ani moc dýchat, natož mluvit.“
S úsměvem přiznává, že u televize prožívala pořádné nervy. A to i přesto, že jí na telefonu pípaly zprávy a gratulace rychleji, než si stačila obrázky prohlédnout na obrazovce. „Pouštěli jsme si zápas trošku zpětně, protože jsme si některé chvíle a momenty opakovali. Když mi pak začaly chodit gratulace, tak jsem nemohla ani uvěřit. I tak to pro mě byly nervy až do konce. Skákala jsem radostí, úžasné, povedlo se! Celé mistrovství byla parádní jízda, kluci makali.“
Paní Becherová přiznává, že skóre 2:5 už viděla poměrně černě. „Nooo, abych pravdu řekla... Věděla jsem, že to kluci nepoloží, že bojovat budou. Ale ztrácet tři góly? To už je hodně. Nicméně jsem věřila, že se ještě semknou, že to nezabalí. Tým byl dobře postavený a ty Kuldovy (Kulichovy) parádní trefy v přesilovce? To už zápas dostalo úplně jinam.“
Devatenáctiletý Ondřej Becher přispěl třemi góly. Na 3:5 skóroval v oslabení (čas 39:05), na 5:5 při power play v šesti proti pěti (58:04) a na 8:5 uzavřel do prázdné při finském risku bez gólmana (58:54). K tomu přidal dvě asistence.
Článek pokračuje pod grafikou.
„Ondra dal v této sezoně v oslabení už hodně gólů v zámořské juniorce, ale v tak důležitém zápase!? Tomu jsem nevěřila,“ kroutila hlavou máma. „Chvíli jsem trnula, jestli to nebyl ofsajd, ale bylo to tak rychlé, že jsem jen doufala, že ne.“
Emoce u Becherů byly o to větší, že před rokem se Ondřej do finální nominace na poslední chvíli nevešel. Trenér Radim Rulík ho tehdy z nakonec stříbrné party vyřadil jako posledního těsně před šampionátem. Becher s týmem dokonce oslavil Vánoce, ale pak odjel.
„Byla to pro něj rána,“ neskrývá Jana Becherová. „Byl hodně smutný a my to taky nesli těžce, protože se ani na Vánoce domů nedostal. Po vyřazení se vracel rovnou do Prince George, měli jsme tehdy takové smutnější Vánoce. Letos sice taky nebyl doma, ale to už bylo fajn. To už i věřil, že se v národním týmu udrží. Pravda, nikdy nevíte, ale trošku jistější si letos byl.“
Loňské vyřazení vzal odchovanec Poruby, který v šestnácti letech nakouknul do dospělého hokeje v dresu Havířova, za správný konec. „Byl zklamaný, ale hodně ho to nakoplo,“ přitakává paní Becherová. „Měl přes léto opravdu hodně tvrdou přípravu. Poruba mu umožnila trénovat s juniorkou, pan trenér Potěšil s ním tvrdě pracoval. Dostat se na dvacítky byl Ondrův cíl a meta. To se povedlo a konec byl jedním slovem úžasný!“
Sebevědomí nabral i v zámořské WHL. Za Prince George Cougars hraje Ondřej Becher druhým rokem a patří ke klíčovým borcům. Z třiceti zápasů nasbíral 45 bodů (16+29). „V Kanadě už je naprosto v pohodě,“ říká máma Jana. „Už šel do rodiny, kterou zná, stejně tak zná tým i trenéry. Makal na sobě, vstup do sezony se mu povedl a hlavně už doladil angličtinu. Minulý rok měl ještě takovou tu školní angličtinu, měl trochu problém se domluvit, letos už je úplně v pohodě. Je spokojený. A my jsme za to moc rádi.“
