Přiznává, že na střídačce byl nervózní. „Věděl jsem, o co hrajeme,“ říkal po vítězství 1:0 nad Nory český kouč Vladimír Růžička. „Hráli jsme o hodně, hráči si to uvědomili. A výkon byl určitě lepší než s Dánskem,“ dodal trenér, jenž se svými kolegy z trenérského triumvirátu Jaroslavem Špačkem a Ondřejem Weissmannem malinko pozměnil hru ve středním pásmu, aby to více vyhovovalo hráčům.
Domácí: 00:39. Sobotka
Hosté:
Domácí: Salák (Jakub Kovář) – Němec, Vitásek, Kindl, Jordán, Zámorský, Kolář, Ševc – Sobotka, Hertl, Jágr – Červenka, Klepiš, Vondrka – Sekáč, Novotný, Hudler – Zaťovič, Jan Kovář, Rolinek – Petružálek. Trenér: Vladimír Růžička. Hosté: Söberg (Haugen) – Holös, Bonsaksen, Trygg, Ödegaard, Sörvik, Espeland – M. Hansen, Röymark, Forsberg – Bastiansen, K. Olimb, M. Olimb – Olden, Skröder, Ask – Lovlie, Martinsen, Roest – Dahlström, Thoresen. Trenér: Roy Johansen. Rönn (FIN), Vinnerborg (SWE) – Dahmen (SWE), Semjonov (EST) Hala Čižovka, Minsk 7902 diváků
Góly
Sestavy
Rozhodčí
Stadion
Návštěva
„Hráli jsme o hodně, hráči si to uvědomili a výkon byl určitě lepší než s Dánskem. Bohužel jsme ale měli tolik šancí, a dali jenom jeden gól. Pak jsme se strachovali o to, abychom to vůbec uhráli. Tentokrát jsme ale Norům nedali tolik šancí jako Dánům, hráli jsme lépe ze zabezpečené obrany a myslím, že rozhodující moment zápasu bylo trestné střílení, které Saša Salák chytil.“
Cítil jste, že je mužstvo nervózní?
„Kluci si uvědomovali, o co jde. A dali do toho všechno. Tolik šancí, co jsme měli. Není možné, abychom po tolika příležitostech dali jenom jeden gól. Měli bychom dát dva tři, abychom byli v pohodě. Hráli jsme zase až do konce, ale určitě jsem rád, že se neopakoval konec zápasu s Dány.“
Jak jste to prožíval vy? Byl jste v závěru hodně nervózní?
„Byl jsem nervózní celý zápas, protože jsem věděl, o co hrajeme. Nejsou to jednoduché zápasy, mužstva tady všechna zlobí. Je důležité to mít pokryté dotazu. To bylo lepší než minule, a pro nás je důležité, že jsme udělali tři body.“
Čím to, že ta efektivita byla tak bídná?
„Častokrát trefujeme brankáře. Připadá mi, že mu to dáváme pouze do břicha, navíc jsme dali asi čtyři tyče. Přesto tam bylo hodně šancí, že jsme mohli vyhrát v klidu 4:0…“
Už se vám více líbilo, že obránci lépe drželi modrou čáru?
„Malinko jsme to změnili, ale nejde to ze dne na den. Člověk se může zbláznit, vidím to hráčích, jak jsou ustrašení. Tak jsme to změnili, aby mohli alespoň trochu couvat.“
Dá se to všechno změnit během pondělního tréninku?
„Myslím, že ne. Ta doba je krátká, tak jsme to změnili tak, aby to více vyhovovalo klukům. Bylo to vidět i v první třetině, že jsou nervózní. Vždyť udělali asi osm zakázaných uvolnění. Ale bojovali, snažili se. Ti kluci do toho dávají všechno, ale prostě nemají tu zkušenost. Tohle je mistrovství světa, ne hra o buřta. Je to znát, je to strašně rychlé, vyrovnané. Mužstva se tady i na veřejnosti papírově podceňují, ale ty týmy ukazují, že mají výsledky se všemi soupeři dobrý. Je to těžký. Když nedáte dva tři góly, abyste odskočili, tak je to tak upocený jako teď proti Norům.“
Propočítáváte nějak tabulku, abyste věděli, že v případě pondělní výhry Francie nad Dány máte už čtvrtfinále jisté?
„Nic jsem nepropočítával. Beru to tak, že musíme oba zápasy vyhrát. Nory jsme zvládli, teď tedy ještě Francii.“
Když ji v úterý porazíte, vyhnete se Rusům.
„Takhle na to nekoukám, je to úplně jedno. Oni tady vyhrávají, ale taky musí přijít zápas, kdy prohrajou. Myslím si, že tady všechno nevyhrajou. A nikdo nekalkuluje, nevybírá si. Hlavní je, abychom to čtvrtfinále uhráli. A v něm už je to pak úplně něco jiného. Začíná se od nuly, kdo prohraje, jede domů. Rusové všechno vyhrávají a jsou tady teď bráni za velké favority, ale je to jeden zápas a může se stát cokoliv s kýmkoliv.“