Jágr? Odjakživa můj idol, hlásí Švýcar s českou krví Kevin Fiala
PŘÍMO Z MINSKU | Ví, že má českou krev. Když ji zkombinoval se švýcarskou precizností, nešlo to jinak, než aby z Kevina Fialy vyrostl úžasný hokejista. Už v 17 letech zvládá být unikátní talent, narozený v zemi helvetského kříže, platným hráčem na šampionátu. Na svém třetím velkém turnaji v sezoně. „Vím, že svému týmu můžu něčím přispět,“ říká na rovinu v rozhovoru pro Sport.
Zaujme vás. A zdaleka ne jen proto, že se prohání po ledě s mřížkou na helmě. Kevin Fiala odehraje na šampionátu v průměru deset minut za zápas, během nichž ovšem o sobě dá řádně vědět. Srážky, sprinty, skvělé přihrávky. Chlapík, o kterém ještě bude slyšet, pomyslíte si okamžitě. „Musíte hrát naplno a srážet se, ne sem jet na prázdniny,“ líčí češtinou se silným přízvukem.
Zvládl jste v sezoně juniorskou soutěž, švédskou ligu a šampionáty do osmnácti i dvaceti let. Kde stále berete energii na to, v květnu válet proti světové špičce?
„To není problém, já miluju hokej. Je to můj život. Hraju rád a je jedno, kdy a kde. Můžu klidně celý rok. Že můžu být i na tomhle šampionátu, za to jsem happy.“
Tušil jste dopředu o nominaci do Minsku, nebo i vás překvapila?
„Byl jsem překvapený, jistě. Přece jen jsem tady jediná devadesát šestka, a co vím, tak jsem první po deseti letech, kdo hrál tři mistrovství světa v jednom roce. Vnímám, že to je speciální.“
A taky cenná zkušenost, že?
„Jo jo, z toho pohledu je to paráda, získávám tu zkušenosti. Tahle experience… (přechází do angličtiny) je pro mě výtečná, užívám si, že tu vůbec můžu být. Každý v týmu má svůj job, který si plní, a já jsem ten, kdo by měl přispět přihrávkami a góly.“
Přes jisté obtíže dokážete stále mluvit česky. Jak tenhle jazyk udržujete?
„To je jednoduché, vždyť mám v Česku příbuzné. Oba mí rodiče jsou Češi, celá historie naší rodiny sahá tam. Sám už jsem se ovšem narodil ve Švýcarsku, proto hraju za něj. Žiju tu celý život a cítím se být Švýcarem.“
Jste jím i z hokejového pohledu?
„No, přece jen mám českou krev. V tomhle ohledu nejsem jako ostatní švýcarští kluci a jsem rád, že tomu tak je. Cítím, že díky českému původu mám správnou hokejovou techniku, možná obecně talent, nebojím se jít do branky a dávat góly. Vím, že to umím, že to v sobě mám. A umím makat.“
Vaše vzory jsou ze Švýcarska?
„Ne, z Česka. Jágr! Ten byl odjakživa mým idolem, už když jsem byl malý.“
Ne, že by to bylo výjimečné, ale proč zrovna on?
„Obdivuju ho za to, co dokázal, neustále ho sleduju. Je výjimečný snad ve všem.“
Řekl byste jako malý, že si s ním zahrajete na jednom turnaji?
„To tedy ne a musím říct, že jsem jen zíral, když jsem se dozvěděl, že v Minsku budu já i on. Jen škoda, že hrajeme každý v jiné skupině.“
Byl jste se tu na něj aspoň podívat naživo?
„Zatím ne a ani nevím, jestli vyrazím. Přece jen tu jsem z jiného důvodu, mám povinnosti s týmem a soustředím se na své výkony. A víte co, nikdy nevíte, třeba si proti němu ještě v životě zahraju.“
Třeba v play off tady…
„Coby ne, pořád věříme, že můžeme postoupit. Nepropočítávám, jak jsme na tom s body, které potřebujeme do čtvrtfinále, ale pořád jsem přesvědčený, že to můžeme zmáknout.“
Vnímáte sám tenhle šampionát jako další možnost ukázat se?
„Hlavně se zlepšovat. Každý zápas mě může posunout dál, když zahraju dobře. A to se netýká jen mistrovství s reprezentačním áčkem, ale i jakéhokoliv jiného utkání. Je jen na mě, jestli vždycky vydám to nejlepší, co ve mně je.“
Když jste před dvěma lety odcházel do Švédska, nebyla ve hře i česká extraliga?
„Ne, mělo to svůj důvod, že jsem šel právě tam, ne do Česka. Ve Švédsku jsem poznal nejlepší organizaci už mezi juniory, mám tam nejlepší možnost se rozvíjet, což mě baví. V téhle sezoně jsem udělal další velký krok dopředu.“
A tím dalším je NHL?
„Samozřejmě. Sním o ní jako každý jiný.“
