Je rád, že to rozhodnutí nebylo na něm. „Rozseknu další věci, které mi pak taky spadnou na hlavu. Tak aspoň tohle šlo mimo mě,“ připomíná s úsměvem kouč hokejové reprezentace Vladimír Růžička cenovou politiku vstupenek pro domácí šampionát. A vážněji dodává: „Jsem z toho trochu rozpolcený. Chápu, že je to vrcholná událost. Ale pro české lidi je to poměrně dost peněz.“
Pokud bude chtít fanoušek vidět v akci jeho českou partu, bude si muset připravit 1290 nebo 1690 korun. „Ta cena kopíruje trend z minulých šampionátů, ale chápu, že čeští fandové mohou mít pocit, že je to pro ně drahé,“ říká trenér v rozhovoru pro dnešní vydání deníku Sport.
Svaz zveřejnil cenu vstupenek minulý týden. Jaké jste měl reakce od známých nebo běžných fanoušků?
„Na to se mi hrozně těžko odpovídá… (přemýšlí) Je to fakt citlivá věc. Na naše české poměry jsou to poměrně velké peníze, na druhou stranu je to mistrovství světa. A když se to vezme globálně a srovnám to s minulými lety, tak v přepočtu na eura to tak vycházelo… Jenže na české poměry je to…. (přemýšlí)“
Moc drahé?
„Pro běžné české fanoušky je to dražší, to jo. Zase když přijede plno Němců, Rakušanů nebo Francouzů, tak kdyby oni za to měli dát v přepočtu jenom třeba třicet euro, tak z tohoto pohledu je to málo. To chápu.“
Jaké se k vám donesly ohlasy a reakce?
„Nějak jsem to nezjišťoval, ale v televizi jsem viděl pár anket. A souhlasím třeba s tím, že pro důchodce je skoro 1700 na jeden zápas dost. Kdo z nich si to může dovolit? Nebo pokud by měla jít čtyřčlenná rodina, zaplatí skoro sedm tisíc na jedno utkání. Což je poměrně hodně.“
Nemáte tedy obavy z toho, že na některé české zápasy nebude plno? Vstupné je jednotné na všechny soupeře…
„Těžko říct, uvidíme. Pochopitelně bych si přál, aby bylo neustále vyprodáno. Když budeme hrát s Němci, jistě dorazí spousta jejich fanoušků. Takže nemám obavy, že by hala byla nějak prázdná. (odmlčí se) Abych řekl pravdu, jsem z toho celkově trochu rozpolcený. Na jednu stranu se mi to zdá docela drahé, ale zase uznávám, že je to u nás jednou za deset nebo jedenáct let a jedná se o vrcholnou událost. A právě tomu by měly odpovídat i ceny vstupenek. Takže jo, v přepočtu okolo 65 eur je to v porovnání se světem odpovídající. Ovšem zase v Německu nebo i jinde jsou úplně jiné platy než tady, takže je strašně těžké to hodnotit.“
Jste napjatý, jaká nakonec bude návštěvnost?
„Neumím to odhadnout, vstupenky ještě ani nejsou v prodeji. Zájem o to bude, to ano. Ale zase beru i názory, že pro spoustu lidí je to drahé a hodně z nich se bude dívat v televizi. Tak to prostě je, člověk se nemůže zavděčit každému. Je to citlivé téma. Ale co si budeme povídat, finále skoro za devět tisíc, pokud by člověk chtěl ten lepší lístek, tak to je tedy fakt až dost… Víc bych to ale nechtěl hodnotit. Chápu, že to musel být tvrdý oříšek určit ty ceny.“
Jistě jste rád, že to šlo mimo vás.
„No to tedy jo! (usměje se) Teď budu rozhodovat spoustu jiných věcí, které mi pak taky spadnou na hlavu… Uznávám, že je to složité. Pamatuju si, že jsme něco podobného zažívali se Slavií v roce 2004, kdy jsme určovali ceny na finále se Zlínem do někdejší Sazka Areny (dnes O2 Areny).“
Vy jste tehdy nasadili cenu hodně nízko a okamžitě to bylo vyprodané.
„No právě. Já jsem byl zastáncem toho, abychom cenu nastavili dost nízko a umožnili co největším počtu fanoušků se na nás i na zbrusu novou arénu podívat. Jenže pak se po lístcích zaprášilo a všichni mi říkali, že kdyby to bylo dražší, mohli jsme více vydělat. Takže jsem to schytal… Já prostě nemůžu dělat byznys, jsem rád, že dělám jenom sport… (usměje se) Tohle si rozhodli na svazu, chápu, že to pro ně bylo složité. Sám bych to nechtěl dělat.“
Už se jinak na hokejový svátek těšíte?
„To ano, věřím, že to bude super zážitek pro nás všechny. Ale hlavní je, aby nám to vyšlo sportovně! Doma nás čeká mimořádný tlak. Očekávání bude obrovské.“
Co říkáte na soupeře ve skupině? Postupně vás čekají Švédsko, Lotyšsko, Kanada, Francie, Rakousko, Německo a Švýcarsko.
„Po posledním šampionátu v Bělorusku už je jasné, že si člověk nevybere. Třeba někdo může říct, že nás čekají o něco silnější týmy než ve druhé skupině v Ostravě, ale upřímně: Kdo je dneska lehký soupeř? Hrozně se to všechno přibližuje. Už v Minsku jsme viděli, že jsme neměli absolutně žádný odpočinkový zápas.“
Ale o medaili sníte pořád?
„No jasně, chceme obstát, udělat co nejlepší výsledek. A nemá cenu si něco namlouvat, zkrátka nic jiného než medaili jako úspěch brát nemůžeme. Není možné se schovávat za něco jiného.“
Už máte někde na papíru obrysy sestavy?
„Pár jmen mám v hlavě, ale na papír si to dám až někdy v prosinci.“
Plánujete nějakou schůzku s Jaromírem Jágrem, abyste přesně věděl, jestli s ním budete moct za určitých okolností počítat, i když už reprezentační kariéry zabalil?
(chvilku přemýšlí) „Tohle si nechám pro sebe.“
Ale budete se na tohle téma bavit?
„Určitě se ještě potkáme. Víc ze mě ale teď nedostanete. Je to hrozně předčasné.“
Jak už se na životní turnaj v roli hlavního kouče chystáte?
„Bude to něco výjimečného, neopakovatelného. Hlavní je, aby se nám podařilo trochu sejmout ten největší tlak z hráčů. Z toho mám malinko obavy, aby to na ně nedolehlo. Ale je na nás trenérech, abychom si s tím poradili. Uděláme maximum.“
Po čtrnácti letech jste skončil jako trenér ve Slavii, co s vámi dělá, že máte najednou více času?
„Jsem super odpočinutý! Můj život se změnil, mám více volna, ale cítím na sobě, že jsem uvolněnější. A užívám si to, vyhovuje mi to.“
Nebude vám ale ten dennodenní zápřah chybět?
„Možná později, ale těžko říct. Teď je to super. Těším se na něco jiného, že si hokeje vychutnám z nadhledu, abych měl větší přehled. Už v přípravě si sleduju hráče, herní systémy. A baví mě to."
