Vymýšlíme kraviny, už není rok 1980, říkal Jágr. A smál se své váze
Je klíčovým mužem české ofenzivy i ve 43 letech. Jaromír Jágr sice proti Rakousku (4:0) neskóroval, přesto byl hodně vidět. Nejprve novináře v mix zóně odmítl s tím, že rozhovor poskytne po dalším utkání, pak se ale vrátil. „Kvůli svědomí,“ usmál se.
Byl to zápas o trpělivosti, ve kterém jste věděli, že hrajete dobře, ale jen čekáte na góly?
„To si nemyslím, oni hráli dobře a bruslili, prvních dvacet minut hráli líp než my, což si myslím, že je náš problém. Pak samozřejmě fyzicky odešli, nerozložili si síly a nevěděli, že to je maraton a sprintovali prvních deset kilometrů.“
Jak vůbec vnímáte sílu týmu, který už ve čtvrtek nastoupí do čtvrtfinále?
„Těžko posuzovat, poslední dva zápasy jsme měli slabší týmy a ještě nás čeká Německo a Švýcarsko, ale čtvrtfinále bude rozhodující, to si nemusíme nic namlouvat. Podle těchto zápasů se těžko dá soudit, záleží totiž na tom, co ti soupeř dovolí, není to jen o naší hře. Nemyslím si ale, že hrajeme nějak úplně dobře, to určitě ne, máme ve hře spoustu mezer.“
Přesto nevnímáte, že se hra českého týmu zlepšuje?
„To si nemyslím. Jsem upřímný a nebudeme si nic namlouvat, hrajeme s relativně slabšími soupeři, než jsme hráli první tři zápasy. Důležité je, abychom co nejméně času trávili v naší třetině, není totiž tolik času na to, aby ses zlepšil. Méně chyb budeme dělat, pokud tam budeme hrát co nejméně, alespoň tak to vidím já.“
Vymýšlíme kraviny, doba 1980 už je pryč
A kde jsou ty mezery?
„Poslední zápasy byly při přesilovce, dávali jsme si zbytečně komplikované přihrávky skrz třetinu, kde je spousta hráčů, kteří to chytají. Měli bychom to řešit jednodušeji. Poslední dva zápasy jsme je nehráli vůbec dobře, ale je pravda, že ty góly jsme nepotřebovali, ale tím se nesmíš uspokojit. Až přijde ten velký zápas, tak ho přesilovky musí rozhodnout. Ale vymýšlíme kraviny, místo střely si nahráváme skrz hráče, přitom všechny týmy to hrají tak, že se stahují před bránu, kde můžeš trefit hokejku, brusli, takže vždycky něco trefíš. Vyloženě ten perfektní gól do prázdné brány už nedáš, doba 1980 už je pryč.“
VIDEO | Podívejte se na sestřih zápasu
Přitom Rakousku jste dali i pěkné góly. Je dobře, že lidi můžete alespoň potěšit?
„Jakmile jde přihrávka od obránce na útočníka a zrychlí se hra, tak je to dobré. Pokud tam nejde, tak se budeme trápit s kýmkoli. Ty přihrávky tam musí chodit. Rozdělil bych to na dvě části, buď hraješ ofenzivně ve třetině, kde to je pět na pět, tam bychom měli mít výhodu, protože tu jsou docela dobří hráči a všichni by měli být schopní přejít jeden na jednoho hlavně proti těmto soupeřům, ale když tam není ta přesná přihrávka, tak se budeme trápit. Pokud tam budou, tak budeme mít brejky a přečíslení a z toho musíme dávat góly.“
Jak se cítíte vy osobně?
„V pohodě. Každý zápas je samozřejmě jiný, ale šance vždycky jsou. Teď proti Rakousku jsem měl spoustu šancí, gól jsem nedal, tak to někdy je. Někdy ti tam spadne všechno, někdy ne. Já si to jdu odehrát.“
Chtěl bych vidět ostatní, jak by jezdili s 30kilovou vestou
Jak jste si zvykl na větší hřiště?
„Necítím se špatně, zatím si hraju to, co potřebuju. Růža to střídá dobře, ale já hlavně zhubnul, i když mám pořád 105, nebo 110 kilo, dřív jsem měl 112, nebo 115. Je těžká hrát, když vážíš 112 kilo a ostatní mají 80, chtěl bych je vidět, jak by jezdili s třicetikilovou vestou. Ale zase to má svoje výhody, že jsem silnější u mantinelu.“
Je tu o hodně víc bruslení? Lze to vůbec srovnat?
„Abych to upřesnil, bruslit není problém, pokud máš puk na holi. Pokud ho nemáš a honíš ho, nebo kazíš přihrávky, tak je to velice problematické a musíš víc jezdit, protože ten, kdo má puk, určuje způsob hry a je daleko obtížnější bruslit bez puku. Je to fyzicky náročnější. Když budeme mít puk na hokejkách, tak je jedno, jestli je to úzké, nebo široké kluziště. Důležité je, abychom ho měli, a když už ho máme, abychom byli schopní vyhrát souboje jeden na jednoho a udržet ho.“
Minulý zápas jste se skoro popral za Dominika Simona. Je to důležité ukázat soudržnost týmu, že tu jste jako jeden celek?
„To vyplynulo ze situace. Udělal by to víceméně každý, kdo hrál kolektivní sport. Každý hráč potřebuje každého a je jedno, jestli ho potřebuješ tím, že ti dá dobrou nahrávku, nebo ti pomůže, když tě někdo brání. Těch pět hráčů musí hrát spolu a je jedno, jestli při šarvátce, ne při hře pět na pět.“
Kuchař Růžička to nějak zamíchá
Co říkáte na výkon Ondřeje Pavelce? Neměl sice moc zákroků, ale když jste potřebovali, tak vás podržel.
„Hlavně ze začátku měli dobré příležitosti. Není to jednoduché, diváci tě ženou a víceméně soupeři hrajou na brejky. Někdy se stane, že soupeř jede do přečíslení, ale máme kvalitní brankáře. Že se někomu nepovede jedno utkání, nemůžeš ho soudit. Všichni jsou kvalitní, Saša neměl štěstí, což neznamená, že není kvalitní. Jsou všichni.“
Co říkáte na duo Simon – Zaťovič?
„Mně se líbí, když jsou spolu, to hrají ten svůj styl, jsou to všichni prckové. (úsměv) Jsou hráči, kteří mají svůj styl a nebudou hrát souboje u mantinelu jeden na jednoho, ale svým pohybem si budou vytvářet šance, proto si myslím, že je rozumné, je nechat spolu. Připomínají mi útok Patera – Vejvoda – Procházka, taky tak hráli. Dávali daleko víc gólů, ale mají podobný styl, dobře se pohybují, hrají blízko sebe, a díky rychlosti a tomu, že jsou drobní, se někdo vždycky uvolní.“
Jak vnímáte tu atmosféru v aréně?
„Je to hezké. Lze to srovnat s play off NHL, i když tady lidé fandí jinak než v Americe, jsou daleko hlučnější a i ty písničky je nakopnou, je vidět, že tím žijí. Proto se i hráči snaží, i když je to 3:0, místo údržby se snaží dát co nejvíc gólů.“
Je problematické, že nemáte stále levé křídlo a střídají se vám tam hráči?
„To víš, že to není jednoduché, byl bych radši, kdybych měl stálou pětku, ale není to jednoduché, trenér musí zkoušet všechny varianty, protože ten klíčový zápas přijde ve čtvrtek a těžko můžeš z voleje říct, takhle ty pětky budou a vydrží celý turnaj, to nejde. To si mohli dovolit Sověti v 80. letech, ale všichni byli z CSKA, takže celý rok nebo deset let hráli spolu. Tady je to problematické v tom, že trenér do poslední chvíle neví, kteří hráči přijedou, a hlavně si je nemůže vyzkoušet. Je tu půlka hráčů z NHL a druhá z Evropy, takže je velice těžké si vyzkoušet ty kombinace, to musíš během turnaje, i když je to složitější.“
Který hráč vám tam sedí nejvíc?
„Těžko říct, protože každý soupeř je jiný. Růža je takový kuchař, že to během zápasu vždycky nějak zamíchá.“
Jak vnímáte to, když vyprodaná aréna skanduje vaše jméno?
„Hraju hlavně proto, abych pomohl českému národnímu týmu nějakým způsobem uhrát co nejlepší výsledek. Fanoušci tím žijí a přáli si, abych dal gól, já se o to snažil, ale nevyšlo to.“
