Šestnáct nováčků v české výpravě, plné dvě třetiny týmu se představí poprvé v kariéře na mistrovství světa v Rusku. Takový počet zelenáčů reprezentace nepamatuje. A i vzhledem k tomu se tým Vladimíra Vůjtka nezařazuje mezi favority na medaili. Semknout se a šokovat, to je jediná možná vize národního výběru. Deník Sport společně s experty okomentoval jednotlivé bloky na náročnou misi vyslaného celku.
BRANKÁŘI - VHOZENI DO VODY. A TEĎ PLAVTE!
Kuriozita, jak má být. Pouhých 7 minut strávených v akci na MS čítá zkušenost jediného gólmana ze tří nominovaných, kteří se vydali na turnaj. Pavel Francouz v roce 2013 ve Švédsku nejprve zaskočil na 25 vteřin za Alexandra Saláka v duelu s domácími, když ten přejel modrou čáru a musel být střídán. „Byl to takový šok, že si to pomalu ani nevybavuju,“ vrací se k bizarnímu prožitku. Poté proti Norsku v závěru za stavu 7:0 vystřídal Ondřeje Pavelce a zachytal si "dokonce" šest a půl minuty.
Praxe omaskovaných vyslanců na vrcholné akci je tedy nulová a jejich motivace je jasná: dokázat, že ačkoli jsou nejméně důvěryhodnou trojicí od roku 2007 (s Romanem Čechmánkem v kleci), tak realita může být jiná. A co si budeme povídat, musí být jiná. Bez vydatné brankářské podpory národní mužstvo daleko nedojde.
Jednička týmu v podstatě není daná. Nepředpokládá se, že ať Francouz či Furch zvládne prakticky kompletní harmonogram s mírným oddechem na jedno či dvě utkání pro toho druhého. Na opakované skvělé výkony tu není potřebná kvalita. Dotyční musí myslet na to, že ať bude na place ten či onen, musí odevzdat maximum v daný moment, neřešit žádné příště. Čapat, co to jde.
Ještě před rokem by nikdo nepředpokládal, že Dominik Furch může chytat na mistrovství světa. Ještě před rokem by málokdo čekal, že si zachytá v reprezentaci… Na to teď nikdo nesmí myslet.
OČIMA EXPERTA |
Dominik Hašek: Bez skvělého gólmana není šance na medaili |
OBRANA - K2 MUSÍ SVŮJ VÝKON VYŠROUBOVAT VÝŠ
Na českou obranu sedí dva pohledy. První: Nezkušenost. Druhý: Odhodlání ukázat se na mezinárodní scéně. A teď záleží na tom, který z aspektů převáží.
Jenom dva z devíti beků, co si trenér Vůjtek odvezl do Ruska, si někdy zahráli na mistrovství světa – Michal Jordán a Jan Kolář. Navíc ani jeden z nich nikdy neplnil roli hlavního tahouna defenzivy. Vzpomeňte, jak obrovský vliv měl třeba před rokem na hru Kanady Brent Burns. Takhle výrazná osobnost tady na první pohled není.
Hodně se spoléhá na sehraný pár K2 (Kundrátek, Kempný). Ti ale v přípravě před MS zdaleka nevyčnívali tak, jak by situace žádala. V Rusku by měli svůj výkon vyšroubovat ještě o pár otáček výš. Příprava s Kanadou navíc ukázala, že celkově musí být zadáci mnohem zodpovědnější a daleko lépe si hledět prostorů kolem své vlastní branky.
Pozitivem české defenzivy je, že vypadá moderně. Nenajdete v ní dinosaury, co se hlavně zajímají o to, jak prohodit soupeře plexisklem do třetí řady. Naopak se skládá z dobrých bruslařů a sebevědomých šikulů, co puky neodpalují, spíš dovedou vyrobit přečíslení a skvěle nahrát. Potíž se skrývá v tom, že Šimek, Jeřábek a spol. tohle předvedli zatím jen v klubu. Teď potřebují v hlavě přepnout, že Panarin nebo Zuccarello chodí na stejnou toaletu jako oni. Sednout si z nich na zadek by byl průšvih. Je potřeba si dovolit to samé jako na Vítkovice či Mladou Boleslav. Pak to půjde.
OČIMA EXPERTA |
Miloslav Hořava: Mezinárodní scéna je o dva stupně výš |
ÚTOK - JEDNA LAJNA HVĚZD, JENŽE CO DÁL?
Tomáš Plekanec, Roman Červenka. Co do zkušeností, úspěchů i nastřílených branek na světovém šampionátu v celém útoku vyčnívají. V jedné formaci je doplní benjamínek týmu a vycházející hvězda Bostonu David Pastrňák, což zní slibně!
Že tahle souhra může fungovat a vyhrávat zápasy i v reálu, ukázal třeba druhý přípravný zápas proti Švédsku a drtivá výhra 7:1. Elitní útok i proti silnému soupeři na ledě dominoval a trenér Vladimír Vůjtek se spokojeně usmíval. „Dali týmu impulz a zápasu ráz. Povzbudili ostatní hráče, aby si začali také věřit,“ řekl. Přesně tohle od zmíněného tria očekává i na světovém šampionátu.
Jenže co dál? To je dosud nezodpovězená otázka. Český útok zatím stojí na jedné formaci, složení těch dalších okolo Jiřího Sekáče a Jana Kováře zatím trenéři hledají. Víc výrazných jmen v útoku není, trenéři musí konkurenceschopné mužstvo vinou návalu omluvenek z NHL tvořit z hráčů, kteří mají s hokejem na takové úrovni nulové zkušenosti.
Takoví Richard Jarůšek, Dominik Kubalík či Tomáš Zohorna ještě před čtrnácti dny vůbec nepočítali s tím, že by se do Moskvy mohli dostat. A teď se od nich možná budou potřebovat góly. O to víc stoupá důležitost Plekancovy řady. Na její pohodě bude hodně záležet.
OČIMA EXPERTA |
Viktor Ujčík: Šedesát procent výkonu dělá hlava |


