Pořád se sune nahoru, Matěj Blümel se už pomalu řadí ke stabilním reprezentantům. Na MS se zkusí šprtat před státnicemi a v rozhovoru pro deník Sport mluvil o tom, kam ho posouvá sledování hvězd NHL. Co vidí, se pak snaží uvést do praxe: „Není asi úplně reálný, abych vystřelil najednou jako Matthews. Ale spíš se k tomu každým dnem snažím přiblížit. Baví mě to.“ A taky přiblížil, na kterých detailech bazíruje Martin Erat.
V 21 letech jede na svoje druhém mistrovství světa. Matěj Blümel po ledě létá jak vichr, dává energii hráčům kolem sebe. Hrabe dozadu, nemá s tím problém, i když se po celou kariéru profiloval spíš jako střelec. Jeho přínos je ale i jinde. Na posledním turnaji ve Švédsku ho trenér Karli Jalonen usadil ke dvěma veteránům Romanu Červenkovi s Davidem Krejčím. Blümelův elán k nim vyloženě pasoval, patrně tady začne i na MS.
Je to jiná cesta na šampionát, když už zmizel „wow“ efekt z prvního velkého turnaje?
„Ten je tam pořád. Před rokem byl covid, jelo nás i kvůli tomu do Rigy víc, já měl i v Pardubicích lepší sezonu. Vlastně jsem tenkrát od prvního kempu doufal, že by se mi mohlo povést se tam dostat.“
Teď jste si tolik nevěřil?
„Říkal jsem si, že na 99 % není šance. Já teda neměl úplně špatnou sezonu, jen mi to tam tolik nepadalo, třeba jsem ani neměl takovou kliku jako rok zpátky. No a ještě teď play off, nebylo bůhví jaký. Nebo spíš z mé strany úplně šílený, když to řeknu na rovinu. Měl jsem radost, že jsem mohl jet pak aspoň na kemp, že o mě v reprezentaci vůbec stáli. A že jsem odletěl do Finska? Nepopsatelný. Takže wow efekt tam je pořád.“ (usměje se)
Ze 17 gólů jste v Pardubicích spadl na 12. Vybavím si, že šancí jste měl díky své rychlosti docela dost, herně jste byl dál, jen klíčové číslo kleslo. Syndrom druhé sezony, kdy po báječné první se čeká zázrak?
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
Koupit
