Hynek Zohorna se přesunul od dříčů k Hertlovi: Beru každou roli

Hvězdy z NHL bušily na vrata lotyšské branky, skóre ale otevřel univerzál Hynek Zohorna. Po jeho gólu se rozjela pětigólová euforie. „Nastala tam taková situace, že jsem měl prázdnou bránu. Bylo to jednoduchý, ale taky fajn, že jsme dali gól takhle brzy. Povzbudilo nás to,“ nasadil svůj dobrácký úsměv. K Tomáši Hertlovi se posunul z formace pracantů. Výsledek? No problem. Zvládne všechno.

Vás gól povzbudil taky?
„Jasně, mě taky. Pro každého je důležité, když se vám něco povede. V tomhle turnaji třeba nemáte tolik šancí, odražených puků není tolik. Byl jsem rád, že se mi taková situace otevřela.“

Začínal jste MS v defenzivní formaci, teď jste naskočil k Tomáši Hertlovi. Působíte, jako kdybyste se uměl adaptovat na kohokoliv, ať máte vedle sebe bráchu Tomáše, nebo byste tam dostal Crosbyho. Je to tak?
„Umím se přizpůsobit, asi jo. (usměje se) Ve Švédsku mě trenér třeba taky využívá na cokoliv. Měli jsme zraněné centry, tak jsem měl jít v play off i doprostřed. Nevidím v tom zase nic tak rozdílného. Nevadí mi plnit jakoukoliv roli.“

Ani se v nějaké necítíte lépe? Nedávno říkal parťák Jiří Černoch, jak ho hrozně nakopne, když ho trefí puk, zablokuje střelu. Našel se v tom.
„Někomu pomůže hit, nebo zblokovaná střela. Mně pomůže všechno, co mi vyjde.“ (usměje se)

Je Tomáš Hertl nejlepší centr, se kterým jste si kdy zahrál?
„Můžu to nechat bez komentáře? Ještě by si to přečetl brácha.“ (směje se)

Jasně, beru. Jen mi řekněte, těží parťák z toho, jak si Hertl umí pokrýt skvěle puk a umí ho pak rozdat?
„Když se dostaneme do pásma, umí si podržet puk, ustojí jeden dva souboje. Pak ho rozdá mně nebo Blumičovi (Matěji Blümelovi), což je paráda. Ono celkově jsme se všichni po těch třech zápasech posunuli. Třeba s Rakouskem jsme byli hodně po rozích, nedokázali se dostat před branku, nebyli jsme agresivní. Otočilo se to. V rozích jsme byli už méně a daleko víc se nám dařilo tlačit do branky, mít tam odražené puky.“

Máte vlastně od bráchy Tomáše nějakou zpětnou vazbu, jak vám to tady jde? Poprvé se otočila situace, že na MS jste vy a on ne.
„No, jsou i s Radimem (třetí bratr, útočník Pittsburghu) v Miami a koukají se na nás z dovolené. Tomáš se tam jel podívat, mrknul na Radima, jak hrál na farmě. Odletěli spolu k moři se ohřát a příští týden se vrátí do Česka.“

Aha, nepočkají na vás v Miami?
(usměje se) „Ne ne. Doufám, že my tady zůstaneme dlouho.“

Od play off 2018, kdy jste v Kometě nasázel 8 gólů, jsem si říkal, že jste střelec. Ale vy se pořád právě pohybujete mezi rolí hráče, který rozhoduje zápasy a bojovníkem. Neškodí vám ale vlastně ta variabilita, že se s vámi dá vždycky vyplnit díra?
„Ani mi nevadí, že nejsem braný jen jako ofenzivní útočník. Ve Finsku nás nabádali, že je úplně jedno, jestli jste centr nebo levaso, třetí jde dozadu, pomáhat obráncům. V Rusku jsem platil za ofenzivního hráče, ve Švédsku je to zase jiné, máte svoji pevnou roli. Každá ta soutěž mi něco dala. Jen víte, co je škoda? Že mi už není 20 a nemám za sebou takovou sezonu, jaká byla ve Švédsku teď. Třeba by mě to posunulo i do Ameriky.“ (usměje se)

Vlastně poslední, co chybí ve sbírce...
„Přesně a ještě Švýcarsko. Ne, jsem spokojený. Je dobrý si v hlavě srovnat, když komunikujete s trenérem. Co od vás očekává a podle toho víte, co si můžete dovolit a pochopit, co musíte plnit.“

Stejně to máte i s Liborem Zábranským? V Brně je totální boss, někdy máte pocit, že mu patři celá jižní Morava, když to trochu přeženu, jaký má vliv.
„Libor je pořád stejný, ať je v Kometě, nebo u reprezentace. Čtyři roky jsem pod ním nehrál a nezměnil se.“

Je tvrdý?
„Umí takový být, ale dovede být i kamarádský. Pozná, co si situace žádá. Snaží se vám pomoc, umí zareagovat na situaci. Pozitivní je, jak umí komunikovat s hráči.“

Vy jste se od odchodu z Komety změnil?
„Asi jo, poznal jsem v zahraničí jinou mentalitu, působí to na vás, každé angažmá v cizině mi dalo něco do života. Vidíte, jak se chovají Fini, Rusové, Švédi... Beru to jako velkou věc, že jsem měl možnost poznat, jak se zlepšují hráči jinde, jak komunikují. Posouvá mě to.“

Když vás Libor Zábranský na podzim 2016 strčil na měsíc do Pardubic, byl to v kariéře náraz na dno, od kterého jste šel zase nahoru?
„Pamatuju si na to. Start do sezony mi nevyšel, Libor mě tam na měsíc poslal. Tam jsem se nastartovat taky nedokázal, rád jsem se vrátil zpátky. V listopadu jsem byl zpátky, pak přišel restart. Kometa měla vynikající tým, Martina Erata, Leoše Čermáka, Ondru Němce, Martina Zaťoviče a šlo se na první titul. Vlna pozitivní nálady v šatně mi pomohla dost, i já začal hrát lépe. Titul nás uklidnil úplně všechny, za rok jsme ho udělali ještě jednou. Najednou všichni věděli, co mají hrát, co dovedete, jestli rozumíte, jak to myslím.“

Protože poznáte, co je potřeba udělat, abyste došli až na vrchol? Víte, jak se máte chovat, co dělat, jak hrát, jak si nastavit hlavu...
„Tak to je. Když jednou něco vyhrajete, věříte si. Kouknete se kolem sebe, vidíte znovu skvělý tým a cítíte, že dojdete zase daleko. Tohle byla velká škola.“

Statistiky Hynka Zohorny

Energie, hokejovost a kumšt. Analytik ukazuje, jak Pastrňák tým oživil

MS v hokeji 2022Jan Denemark20. května 202215:30

Vrána přežil, trénoval, koleno drží: Něco jsme s dokym vymysleli

MS v hokeji 2022ryp20. května 202214:20