Video se připravuje ...
Přijel unavený, s rozseklým rtem, ale viditelně šťastný. Úkol, který na sebe vzal, zdárně dokonal. David Pastrňák pomohl sedmi brankami národnímu týmu k bronzu na mistrovství světa. Těšilo ho to především proto, že k medailové oslavě pomohl nejstarším hráčům týmu. „Roman Červenka a David Krejčí strašně moc medaili chtěli a šlo to vidět. Když lídři po úspěchu takhle touží, tak to předají do celého mužstva, což je opravdu znát,“ řekl po příletu.
Davide, váš kolega z Bostonu, brankář Jeremy Swayman, před utkáním v základní skupině hlásil, že ví jak vás vychytat. V duelu o bronz jste třemi góly odpověděl poměrně razantně. Už jste spolu stihli mluvit?
„Říkal mi po zápase jen jedinou věc: „Nemáš zač.“ (směje se) Pak už jsme se neviděli. Ani na hotelu. Pořádně jsme si nepromluvili. Ono je to těžké. Skončíte čtvrtý a tým naproti vám na modré čáře slaví bronz. Nic jsem mu pak neříkal. On podal na turnaji výtečný výkon, rozhodně se nemá za co stydět.“
Kam medaili v rámci svých úspěchů řadíte?
„Vážím si toho nesmírně. Medaili ještě z mistrovství světa nemám. Jsem hrdý na kluky. Opravdu tam byla obrovská parta. Spoustu kluků už jsem znal, ale jsem pyšný na všechny. Na to, jakou cestu jsme společně ušli. Hlavně jsme udělali důležitou medaili pro český hokej. To čekání bylo dlouhé. Doufejme, že nám to dodá sebevědomí do příštích šampionátů.“
O partě dost vypovídá i to, že dokázala otočit nepříznivý vývoj boje o bronz, že?
„Takový je hokej. Je to dlouhý zápas. S Kanadou jsme také vedli 1:0, a kdo by to byl řekl, že to bude takový výprask. My jsme se společně semkli a asi jsme to chtěli o něco víc, než Amíci. Naštěstí nám to vyšlo.“
Došlo i před šestigólovou třetí třetinou na váš slavný proslov z Bostonu, kde motivujete spoluhráče k výhře, aby se mohlo na pivo?
„Na to jsem si tedy nevzpomněl. Ale my tu měli spoustu zkušených hráčů. Pořád někdo v kabině mluvil a předával zkušenosti dál. Pomohlo nám to hlavně po první třetině proti Americe, kdy jsme podle mě hráli docela dobře, ale prohrávali jsme 1:3. Tahle atmosféra a nastavení v kabině nám určitě pomohly.“
Podporovali vás i nejbližší. Maminka se třeba stala hvězdou, díky tanečku v bronzovém klání.
„Šlo jí to dobře. Jako by to měla natrénované. Sleduje hokej dlouho, takže dovede třeba poznat, co fauly byly a co ne. A určitě je daleko lepší, že tam mohli být. Bez covidu je to v tomhle příjemnější, že mohou lidi přijít a podívat se na hokej a fandit. Vždy je lepší to sdílet s rodinou a nejbližšími, je to pak silnější.“
Jak proběhly oslavy?
„Bylo to v pohodě. Byli jsme všichni společně na hotelu, s rodinami. Dali jsme si výbornou večeři a nějaké pivko. Super to bylo.“
Spal jste?
„Několik hodin jsem naspal. (směje se) Dnes ráno byl v plánu brzký autobus, na to bylo třeba myslet. Ale doufám, že se ještě dnes sejdeme a dáme si společně ještě nějaké pivo.“
Už je v týmu domluvené pokračování?
„To byste chtěli vědět, že? (směje se) Takhle, místo ještě určené nemáme. (ironicky mrká) Ne, rozhodně se ještě s klukama někde setkáme. A co tak říct. Hledejte, no.“
I let proběhl v pořádku?
„Byl trochu zpožděný, ale nakonec to bylo v pohodě, přestože jsme měli strašně moc těch báglů. Taky medaile byly trochu těžší. (směje se) Jsme tu a jsme zdraví, to je hlavní.“
Nechal jste se slyšet, že jste byl poněkud zklamán fanoušky v Tampere. Čím to?
„Nevím, moc jich tam nechodilo. Byli potichu. Třeba oproti MS 2015, které bylo v Praze a kde jsem byl jako fanoušek, tak vím, jaký v Česku umíme udělat rozruch. Jde o to, že ve Finsku byla skvělá atmosféra na domácí zápasy, ale jde i o ty ostatní duely, kde nehraje domácí tým. To se mi na Česku líbilo, že tady se chodilo a fandilo i na zápasech, kde nehrála pořadatelská země. Bylo jedno, jestli hráli Češi, nebo kdokoliv jiný. A to je na mistrovstvích světa nesmírně důležité. Hraje se to pro lidi.“
Stihl jste se podívat na telefon, jaké gratulace vám přišly?
„Na telefon jsem se taky moc nedostal. Slyšel jsem, že jsme tu měli velikou podporu, za což samozřejmě moc a moc děkujeme. Lidé věřili, že medaili dovezeme. Děkujeme i lidem, co přijeli přímo do Tampere fandit. Jsem proto rád, že jsme alespoň tu bronzovou dokázali přivézt.“
Tušíte, co vás čeká v nejbližších dnech?
„Víte, že ani nevím. Vzhledem k tomu, jak se hraje o medaile, tak ani nepřemýšlíte o konci sezony. Všechny myšlenky jdou k tomu, aby se ta medaile uhrála. A pak z ničeho nic sezona skončí. Ještě jsem nad tím nepřemýšlel. Určitě bude nějaká regenerace, nějaká dovolená.“
A máte případně v plánu zkusit přemluvit Davida Krejčího k návratu do Bostonu?
„To mám no.“ (směje se)
A vypadá to, že uspějete?
„To nevím. Na mistrovství jsem tuhle věc nadhodil, ale zatím to je bez odpovědi.“
Témata:
Česko, reprezentace, bronz, přílet, medaile, mistrovství světa, sport, národní tým, David Pastrňák, hokej, MS v hokeji 2022, MSLH22, Sport na Heureka.cz
Související články
