Šestigólová jízda v poslední třetině boje o bronz to mohla zastínit, proto je dobré si to připomenout. USA vedly o dvě branky, když špatně hrající Čechy nakopla chuť a rvavost dvojice mužů, kteří se z dvanáctého celku extraligy dostali až na mistrovství. Jakub Flek nahrával a Jiří Černoch zakončoval. Jejich příběh ukazuje, že sny se plnit mohou. Stačí vytrvat. „To, co teď prožívám, je něco nepopsatelného,“ hlásil plný dojetí Černoch po příletu do Prahy.
Byla středa 27. dubna. Jiří Černoch s úsměvem odpovídal na dotazy po tréninku českého týmu před zahájením Českých her v Ostravě. Popravdě, už tam jeho přítomnost mohla zvnějšku budit dotazy. Co tam dělá? Vždyť v Karlových Varech, které vypadly v předkole, hraje mnohdy až třetí útok?
„Nekoukám dál než do dalšího týdne. Chci přežít v týmu tenhle turnaj a podívat se do Švédska,“ říkal tehdy. Cítili jste z něj pokoru a radost, že může být u toho. A zároveň touhu se o šanci poprat.
Popral se dokonale. „Nikdy jsem si nemyslel, že se dostanu na mistrovství světa a že uděláme medaili. Pořád to vstřebávám, je toho teď hodně. Je to krásný pocit. Slavit s klukama a užívat si takový úspěch. Je to paráda,“ sypal ze sebe po příletu z Tampere o více jak měsíc později, nyní už s bronzovou plackou na krku. „Víte, já byl rád za jakoukoliv roli.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
Koupit
