Na nose mu přibyla krvavá rána. Ke konci při oslabení po buly dostal loktem. „Klasický hokejový úraz,“ usmál se Jiří Černoch, když předstoupil s čerstvým šrámem v obličeji před novináře. Zápas proti Šédsku stál hodně potu, modřin i krve. Ale dá se říct, že Tre kronor porazil čtvrtý český útok. Na vítězství 4:3 se podílel třemi góly.
Trefil se centr čtvrtého útoku i obě jeho křídla Daniel Voženílek a Ondřej Beránek. Jeho členové chodili na oslabení, Černoch taky na přesilovky. Obsáhli úplně všechno. „Defenzivně si vedli opravdu velmi dobře a v útoku měli hodně energie. Přišlo mi, že celá formace měla dobrou chemii. Ale nechci mluvit jen o nich. Všechny čtyři lajny hrály dobře. Je však pravda, že právě čtvrtá dala pro nás důležité góly, což je pozitivní věc pro trenéry,“ ocenil kouč Kari Jalonen.
„Dali jsme tři góly, je to však jen jeden zápas a nezáleží, kdo je dá, hlavně, že padnou. Tentokrát se to povedlo nám, za což jsme rádi, ale hlavně, že jsme mohli vyhrát před výborným publikem,“lebedil si po vítězství Černoch. S Ondřejem Beránkem létali po ledě, Voženílek plnil roli důrazného rozbíječe. „Nevím, jestli jsem já ten rychlý, ale Bery toho hodně odjezdí a Vožuch je silný na puku. Já mám zase jiné povinnosti. Když se to dá do kupy a všem nám to sedne, je to dobré,“ pochvaloval si Černoch.
Tohle spojení se povedlo. Prvních deset minut duelu s Tre kronor se moc nedostali do hry, jenže potom to byla jízda. Voženílek byl při prvním utkání s Finskem ještě veden jako třináctý útočník a do hry nezasáhl. Po utkání se Švédy ho vyhlásili nejlepším českým hráčem. „Když jste v laufu, jste prostě v laufu. Byl MVP play off a hrál úplně to samé, co ve finále,“ chválil trenér Jalonen.
„Cítili jsme se dobře. Každé střídání jsme se snažili nechat tam všechno a pomoct týmu,“ pravil Voženílek, který navázal na dravost z vyřazovacích bojů. A přinesl ještě něco navíc. Vyrovnával na 1:1, na druhý český gól přihrál Černochovi a přes čtvrtou trefou vybojoval puk pro Beránka. „Říkal jsem si, že když jsem přijel, nějakou šanci dostanu. Snažím se dělat, co se po mně chce a být přínosem pro mužstvo,“ pokračoval.
Všechno do sebe zapadlo. Ale vzájemná chemie čtvrtého zápřahu se rozhodně nezrodila najednou, lusknutím prstů. „Jsme stejný ročník, s Vožuchem jsme objeli pár akcí už v mládežnických reprezentacích. Potkáváme se pravidelně v extralize, v kontaktu jsme pořád. Víme, co je za hráče, jaké má přednosti, na tom jsme postavili hru a jsem rád, že nám to vyšlo,“ povídal Černoch.
„S Jirkou jsem hrál už v juniorských reprezentacích. Známe se déle,“ potvrdil Voženílek. „S Berym hrají tenhle hokej v extralize, jsou na sebe zvyklí a já se snažím přizpůsobit,“ popisoval útočník šampionů z Třince, pro nějž byla jeho trefa prvním gólem za reprezentaci. „Super, ještě k tomu doma. Vlastně ani nevím, jak se jmenoval ten gólman, musím si to najít. Honza Ščotka mi přivezl puk, ale já si je moc nevystavuju, asi ho někomu věnuju,“ pokračoval.
Při prvních střídáních vypadal, že se teprve snaží chytit tempo. Jemu samotnému však rozdíl proti extralize tak výrazný nepřišel. „Už při čtvrtečním zápase jsem si naopak říkal, že to není až tak extra rychlé. Jen jsou tu kvalitnější hráči, drží se hodně na puku, snaží se víc vymýšlet, tvořit, takže musíte být ostražitější,“ uvedl.
Tahle lajna může plnit roli klasické checking line, ale jak se ukázalo, dovede i sázet góly. Jejich všestrannost a použitelnost do různých situací může být výhodou. Výkonem proti Švédsku si možná podali přihlášku na výlet do Rigy všichni tři. „Tým je nějak složený, máme skvělé hráče dopředu. Na tuhle hru jsem zvyklý celý život, přijmu jakoukoli roli. Kam mě trenér dá, tam se budu snažit hrát. Vím, že se tady sešla spousta skvělých hráčů a těch kombinací je víc. Trenéři mají určitě představu, uvidíme, jak to dopadne,“ předeslal Voženílek.
„Víme, v čem jsou naše přednosti a to se snažíme prodávat,“ navázal Černoch. „Doufám, že nás to dostane až na mistrovství světa. O to všichni bojujeme, každý se snaží dělat, v čem si myslí, že je dobrý a v čem je přínosem. Ať se to poskládá tak, aby to vedlo k úspěchu. Víme, co je ve hře a každý se tam chceme dostat. Už jsme tu čtyři týdny a nikdo nechce skončit, je to obrovské lákadlo a víme, že každým dobrým střídáním a každou dobrou maličkostí nás to posouvá blíž k tomu snu,“ prohlásil.
Černoch se loni podílel na zisku bronzových medailí, ale taky nic jistého nemá. Přiznal, že do nedělní konečné nominace bude trochu nervózní. „Člověk se snaží udělat, co může a doufá, že zůstane. Pak už to není úplně na něm. Už vím, jaké to je zažít takový turnaj, co to obnáší. Je to hrozně hezký zážitek, k tomu jsme ještě získali medaili. Už vím jak to chutná, takže pro mě je to ještě daleko větší lákadlo, než loni,“ přiznal Jiří Černoch. Jasno však bude až po závěrečném utkání Českých her proti Švýcarsku.
Témata:
Česko, sport, kari jalonen, hokej, Jiří Černoch, Daniel Voženílek, MSLH2023, Hokej na Heureka.cz
Související články
