Z rivalů parťáci! Finalisté v jedné kabině. „Vožuch“ bez vlasů…
Při nedávném finále by udělali cokoliv, aby toho druhého eliminovali. Byli to úhlavní rivalové. Ve středu se už potkávali na ledě. A mají společný cíl: vybojovat si mistrovství světa. Útočníci Lukáš Sedlák a Daniel Voženílek, klíčové postavy Pardubic a Třince. Poražených a vítězů. Teď se ale všechno maže. „Na ledě bychom předtím po sobě skočili, ale tady jsme v jedné šatně, povídáme si, vtipkujeme. To je na sportu to krásné,“ říká Sedlák. „Vožuch“, čerstvě ostříhaný, přizvukuje.
Nikdo ze soupeřů ho nemiluje. Naopak. Je v tom úplně opačná emoce. Všichni ho za jeho poctivou práci pro tým proklínají.
Ale teď je třinecký lídr Voženílek, jenž s Oceláři vyhrál druhý titul v řadě, s ostatními na stejné lodi. I se sparťany, které udusil neskutečným gólem necelou vteřinu před koncem šestého utkání.
„Asi to v hlavě máme. My i oni. Ale to je minulost, máme teď společný cíl,“ říkal třinecký všeuměl po prvním tréninku s reprezentací, kterou ve čtvrtek čeká v rámci Českých hokejových her zápas s Finskem.
Na něm už nechybělo všech pět finalistů. Vedle Sedláka s Voženílkem i obránci Jan Košťálek, Tomáš Kundrátek a Libor Hájek.
A vzhledem k tomu, že v reprezentaci už před jejich příchodem byl velký přetlak, právě finalisté se nakonec naskládali do společné šatny. Protože pro všechny v té hlavní, která kmenově patří Kometě, už prostě nebylo místo.
„Jsme sami ve společné jedné kabině. Ale teď už jsme jeden tým,“ hlásí s nadhledem Voženílek, který oproti finále upravil image. Nechal si ostříhat dlouhé vlasy. „Po oslavách jsem zašel ke kadeřníkovi, že to potřebuju trochu zkrátit. A on to vzal trochu víc, nevadí,“ pousmál se útočník vítězných Ocelářů.
V průběhu play off se nechtěl ostříhat, z pověrčivosti. Aby mu to nepřineslo smůlu. „Ale potom už mě to rozčilovalo,“ přiznal.
Musel se krotit při oslavách, které vítězná dynastie zažívá už popáté v řadě. Voženílek podruhé. Ale rád oželí zbytek.
„V pondělí mi zavolal pan trenér. A hned jsem věděl, že se musím hlídat a být zodpovědný,“ popisoval důrazný útočník, účastník minulého šampionátu. Na něm nechyběl ani Sedlák. Oba teď mají společný cíl. Představit se i v Praze.
Pro pardubického útočníka je dobře, že se kvapem připojil k reprezentaci. Alespoň se nemusí utápět ve smutku, proč favorit nedokázal ve finále uspět a padl v sedmi zápasech. Takže na vysněné zlato si musí minimálně rok počkat.
„Pro nás je fajn, že do toho naskočíme hned zpátky a nemáme tolik času zaobírat se tím, co bylo. To je pro nás možná maličko lepší. Stejně to asi bude chvíli bolet, ale je dobře, že můžeme už myslet na něco jiného,“ popisoval Sedlák, jehož exkluzivní porota, oslovená Sport Magazínem, vyhlásila za nejlepšího hráče extraligy.
Článek pokračuje pod grafikou
Ale na trůn neusedl. Ten už roky odmítá pustit Třinec.
„Nějaké narážky už tady byly, k tomu vtípky. Asi to bude pokračovat, ale to je správně, si myslím,“ nedělá z toho Sedlák vědu.
Z rivalů jsou parťáci. Útočníci, kteří teď udělají společně maximum, aby zdeptali soupeře. Ne sebe navzájem.
„Ve finále jsme na ledě všichni nechali duši pro svůj tým, ale pak si podáme ruce a jsme zase lidi,“ reaguje Sedlák. „Právě to je na tom hezký a důležitý. Není to tak, že sem přijedeme a nebavíme se spolu. K tomu není žádný důvod. Každý z nás dělal pro svůj tým maximum, teď jsme v jiném mužstvu. A je jedno, že před týdnem to bylo jinak,“ dodává pardubický lídr.
Teď by měl být jedním z tahounů i národního týmu. Ten aktuálně čítá 37 hráčů. Finální nominace na vrchol sezony by měla být odtajněna v neděli večer po posledním utkání v Brně.
Všichni hráči z početného reprezentačního arzenálu mají tři zápasy na to, aby se ukázali.
