Kanadský asistent střílel na Lendla. Bitka s Čechy? Fakt si ji nepamatuju
Od listopadu byl bez práce. S týmem Minnesoty si dlouho vedl znamenitě. Jenže na podzim na něj padla nouze a on se během své páté sezony v pozici hlavního kouče poroučel ze střídačky Wild. „Je fantastické být zpátky. Člověka to zase nakopne a vcucne,“ líčil 59letý Dean Evason, který vyrazil do Prahy za první trenérskou zkušeností na světové scéně coby jeden z asistentů kanadského týmu.
V NHL sehrál přes 800 zápasů. Vzorem mu byl Bobby Clarke, pochází z Flin Flonu v kanadské Manitobě jako on. Dean Evason byl taky tvrdý a ostrý útočník, ale velikosti hvězdy nejslavnější éry Philadelphia Flyers nedosáhl, ani nezískal Stanley Cup. Ale zažil hromadnou bitku na mistrovství světa v zápase proti českému celku a v Hartfordu si zastřílel na tenistu Ivana Lendla. „K smrti jsme se báli, abychom ho nějak blbě netrefili,“ smál při rozhovoru pro deník Sport sympaťák s výrazem herce Michaela Douglase.
Během hráčské i trenérské kariéry jste zažil plno českých hráčů. V Hartfordu jste zaučoval Bobbyho Holíka, ve Washingtonu jste trénoval třeba Tomáše Fleischmanna. Kdo se vám vybaví jako první?
„Právě Bobby Holík. Bydleli jsme spolu na tripech, když přišel jako nováček do Hartfordu. Patřil jsem tehdy ke starším hráčům Whalers. I jako trenér jsem měl později v mužstvu plno dalších hráčů. Ale moc jsem nerozlišoval, odkud kdo přišel. Hokejista jako hokejista. Nezáleží, jestli je z Česka, Ruska, Švédska, Finska, Kanady, Spojených států nebo Japonska. Jde o to, aby zastávali stejnou filozofii, měl drajv a nadšení.“
Tenhle postoj jste zastával vždycky?
„Vím, na co narážíte. Když jsem začínal v NHL, panovala vůči Evropanům jistá nevraživost, že berou Kanaďanům a Američanům práci. Mně to přišlo směšné. Pokud je někdo dost dobrý, aby hrál na nejvyšší úrovni, měl by hrát bez ohledu na okolnosti, nebo odkud pochází.“
Za vašich časů byl spoluvlastníkem Whalers český tenista Ivan Lendl, viďte?
„Ano. Byl ve vedení klubu. Chodil na zápasy, mám s ním i pár legračních zážitků. Jednou si přišel proti nám zachytat na tréninku. Vzal si na sebe úplně novou výstroj, už ani nevím, od které firmy ji dostal. Když se Lendl převlékal v kabině, náš bitkař Torrie Robertson mu schoval masku, na kus papíru nakreslil oční bulvy, ohnul ho, přilepil na helmu a než šel na led, položil ji na jeho místo. Ivan tehdy měl hrát na turnaji US Open a my se k smrti báli, abychom ho nějak blbě netrefili.“
Potkávali jste se často?
„Hrál jsem s ním několikrát golf, vídali jsme se na baseballu. On cestoval po celé Nové Anglii a hrál softball proti různým týmům. Byl neuvěřitelný nadhazovač. Mám s ním obrázek, kde držím svého tehdy dvouletého syna, všichni jsme v baseballovém oblečení. Vypadá tam hustě.“
Je zajímavé, kolik tehdejších hráčů Whalers zůstalo u hokeje. Například Ron Francis byl generálním manažerem Caroliny, teď pracuje v Seattlu, Pat Verbeek v Anaheimu.
„Z dalších se stali trenéři. Kevin Dineen, Ulf Samuelsson, Joel Quenneville, Dave Tippett, John Anderson, Randy Ladouceur. Ray Ferraro zase komentuje na TSN, Mike Liut dělá agenta. Dal by se napsat příběh nebo natočit dokument, kolik v hokejovém byznysu zůstalo členů našeho mužstva z období 1984 až 1991, kdy jsem tam působil.“
Stanley Cup jste nezískali, jen jednou jste v play off postoupili do druhého kola. Když si však projdeme jména, měli jste svého času hodně dobrý tým, co říkáte?
