OSM obran pro SP: Vládne Švédsko, Kanada má systém, Češi boří
V posledních letech čeští zadáci vymizeli z elitních pozic klubů NHL, mimo přesilovkové role. Bourají hru soupeře, ale aby ji sami vytvářeli? Na to nevlastní potřebné kódy. Čeští beci od kanadských expertů sklízí, když ne posměch, tak salvu neúcty. „Marek Židlický u toho nebude, je na odchodu do penze. Kdo zajistí úrodu při přesilovce? Češi budou statní vzadu, proti Gudasovi a Polákovi se bude hrát hodně špatně, ale o zábavě směrem dopředu nemůže být řeč,“ míní Ryan Kennedy z The Hockey News. Podívejte se, jak si stojí Gudas a spol. proti zadním řadám jiných týmů.
KANADA (VŠECHNO PRO SYSTÉM)
Jedna věc praští do očí úplně nejvíc. Ty vazby! Ze tří týmů si Kanada vzala po dvou hráčích, jenom Weber je na ocet. Když vypadl kvůli zranění Keith, přibyl místo něj na soupisku Bouwmeester. Žádná hvězda, žádný Letang nebo Subban. „Skvěle bruslí a výborně hraje oslabení,“ vysvětloval jeho nominaci generální manažer Doug Armstrong. Kanada má jednu obří výhodu. Trenéři vymysleli systém a do něj si pak vybrali vhodné beky. U všech ostatních to bylo přesně naopak.
Obrana: Brent Burns, Marc-Edouard Vlasic (oba San Jose), Drew Doughty, Jake Muzzin (oba Los Angeles), Alex Pietrangelo, Jay Bouwmeester (St. Louis), Shea Weber (Montreal)¨
ČESKO (JEN BOŘÍ)
Ve frontě na uznání by vystáli důlek. Kdyby zámořští reportéři odhodili i pozůstatek respektu k českým reprezentačním obráncům, popisovali by je jako žabaře či příživníky NHL. Nenajdete žebříček pro Světový pohár, v němž by defenziva Jandačova týmu necivěla na poslední příčce. Naštěstí jsou to pořád jen papírové konstrukce. Naštěstí a zatím…
Obrana: Radko Gudas (Philadelphia), Michal Kempný (Chicago), Roman Polák (Toronto), Andrej Šustr (Tampa Bay), Jakub Nakládal (Bez angažmá), Zbyněk Michálek (Arizona), Michal Jordán (Bez angažmá)
FINSKO (RYCHLOBRUSLAŘI)
Jsou neokoukaní, ale hodně rychlí a dostatečně kvalitní, aby tíhu Světového poháru zvládli. Nejstarším z party je Lepistö (31), žádnému jinému obránci ještě nebylo ani 26 let. Hvězdou číslo jedna je Vatanen. Vzpomenete na MS dvacítek v roce 2009, jak tam jeden Fin koupal českou obranu svými výlety přes celé hřiště? To byl on a teď je ještě lepší. Jestli si někdo myslí, že tady bude finská slabina, škaredě se plete. Téhle partě by neujela ani Sáblíková.
Obrana: Rasmus Ristolainen (Buffalo), Sami Vatanen (Anaheim), Olli Määttä (Pittsburgh), Jyrki Jokipakka (Calgary), Esa Lindell (Texas/AHL), Ville Pokka (Rockford/ AHL), Sami Lepistö (Ufa/KHL)
RUSKO (STAŘEC A POŘEZ)
Hodit zodpovědnost na sedmatřicetiletého Markova? To může být docela riziko, tím spíš, když se bude hrát rychle za sebou a on nedostane tolik času na regeneraci. Rusové ovšem lepšího rozehrávače přesilovek nemají. Taky věří, že všechno mají dobře vykoumané, s ním by měl chodit na led metrákový pořez Jemelin, co projde, on zakousne. Tedy pokud škodnou chytne... Sborná udělala určitě dobře, že v KHL nechala svoje vyčichlé pseudohvězdy a vzala beky z NHL.
Obrana: Alexej Jemelin, Andrej Markov (oba Montreal), Nikita Něstěrov (Tampa Bay), Dmitrij Orlov (Washington), Dmitrij Kulikov (Florida), Alexej Marčenko (Detroit), Nikita Zajcev (Toronto)
ŠVÉDSKO (NEJLEPŠÍ)
Směrem dopředu vypadá Karlsson jako Bobby Orr moderní doby. Jestli se nějaký obránce může stát hvězdou turnaje, tak on, žádný jiný nemá tak vytříbené ofenzivní instinkty. A co je na Švédsku nejlepší? Že turnaj nebude jenom o něm. Dostat puk k útočníkům nebude problém, tady je silný i Ekman-Larsson. V pohodě uspěje i Stralman a doby, kdy se mu v NHL smáli, že se spíš zase srazí kontinenty než on na ledě, jsou pryč. A prototyp moderního defenzivního beka? Hedman.
Obrana: Victor Hedman, Anton Stralman (oba Tampa Bay), Erik Karlsson (Ottawa), Hampus Lindholm (Anaheim), Nicklas Hjalmarsson (Chicago), Oliver Ekman-Larsson (Arizona), Mattias Ekholm (Nashville)
TÝM EVROPY (ZA ZENITEM)
Na rovinu, Chára, Ehrhoff, Seidenberg a Streit by potřebovali, aby se tenhle turnaj hrál před pěti lety. Teď mají to nejlepší za sebou. Nejslabší není česká obrana, jak neustále troubí za mořem. První místo odzadu patří téhle partě. Je tady jediná cesta, odlákat pozornost jinam, všechno vsadit na výjimečného bruslaře Josiho, jít švýcarskou cestou. Dát minuty jemu a Sbisovi. Jenže unesou Chára a spol., že by měli hrát druhé housle? Mohou hrozit kyselé obličeje a nějaká ta hádka.
Obrana: Zdeno Chára (Boston), Roman Josi (Nashville), Luca Sbisa (Vancouver), Dennis Seidenberg, Christian Ehrhoff (oba bez angažmá), Andrej Sekera (Edmonton), Mark Streit (Philadelphia)
TÝM SEVERNÍ AMERIKY (NEJZÁBAVNĚJŠÍ)
Možná nejzajímavější sestava na turnaji. Nespoutaná divokost, chuť se hnát dopředu, odvaha riskovat, tohle všechno se dá v partě mladíků najít. A díky Ekbladovi s Jonesem jsou tam ještě další esence, smysl pro zodpovědnost a zkušenost. Prvnímu je pořád ještě 20 let, druhý je jen o rok starší a dohromady odehráli v NHL skoro 400 zápasů. Předvádějí dospělý hokej, už ne ten juniorský. Záleží hodně na trenérech, jak mladíky z Kanady a USA dají dohromady. Ale průchoďák nečekejte.
Obrana: Aaron Ekblad (Florida), Shayne Gostisbehere (Philadelphia), Seth Jones (Columbus), Ryan Murray (Columbus), Colton Parayko (St. Louis), Morgan Rielly (Toronto), Jacob Trouba (Winnipeg)
USA (PARTA S OTAZNÍKEM)
Špatná sestavička to není. Ani náhodou. Jenže mohla být lepší. Faulk, Yandle nebo Krug si Světový pohár pustí leda tak v televizi. Místo borců, co umí měnit tempo hry a mají dar podporovat útok, jedou Erik Johnson a Jack Johnson. Proč? Protože John Tortorella. Trenér je velký motivátor, rád vyznává termíny jako bojovnost, nasazení a hlavně srdíčko. Otázkou je, jestli tohle bude stačit, aby se USA dostaly až do finále.
Obrana: John Carlson, Matt Niskanen (oba Washington), Dustin Byfuglien (Winnipeg), Erik Johnson (Colorado), Jack Johnson (Columbus), Ryan McDonagh (NY Rangers), Ryan Suter (Minnesota)
