Kouč Ručinského: Kondice není to nejlepší, ale má obří motivaci
S Martinem Ručinským spolupracuje deset let, jeho tělo zná jako nikdo jiný. Vladimír Korbel je kondičním trenér 43letého hokejisty, který se po devíti letech vrátil do národního týmu. Týmu, který se připravuje na mistrovství světa v Praze. „Spolupracujeme převážně v létě, ale různým způsobem to pokračuje i během roku, jak vyjde čas,“ popsal Korbel v rozhovoru pro iSport.cz. Dnes čeká Ručinského další zápas, reprezentace nastoupí od 13:00 v O2 areně opět proti Rusku, zápas můžete sledovat na portálu iSport.cz ONLINE.
V jaké je Martin Ručinský kondici, když mu za měsíc bude 44 let?
„Martin se zná a ví, kdy potrénovat a kdy si dát volno. Určitě to není nejlepší rok, co se týče jeho přípravy a kondice, ale myslím, že roli hraje schopnost, když cítí náznak zranění, tak si dá volno. Je schopný regulovat sám sebe. Druhou věcí je, že má obrovskou motivaci. Sedí mu trenéři a tým v Litvínově.“
Proč to po fyzické stránce není jeho nejlepší rok?
„Je to několikaletý průběh. Od té doby, co se vrátil z NHL, tak motivace šla trochu dolů a teď opravdu hraje pro radost. Je fit, ale byly roky, kdy na tom byl lépe, teď však dokáže eliminovat zranění a díky tomu, že nemá delší pauzy, je na tom ve finále stále dobře.“
Čím to je, že ho netrápí zranění? Tím, že své tělo ‚poslouchá‘, o čemž jste mluvil?
„Zná se mnohem víc a je maličko opatrnější. To ale patři k jeho věku.“
Jaký má v tomto věku přístup k tréninku? Musíte ho přesvědčovat?
„Martin je profík a našel si mě sám. Jsem si ale také vědomý toho, že se mu teď už někdy nechce tolik trénovat, občas si nechává rezervičku, ale ví, co musí splnit. To je ale opět o jeho věku. Kdyby jeho přístup měli všichni mladí hráči, tak by to bylo skvělé, je ukázkový. Takoví jsou hráči, kteří se vrátí z NHL. Dělají to pro sebe, nikdo je do toho nemusí nutit, protože ví, že to potřebují.“
Je skvělým bruslařem díky tomu, že během letní přípravy nejvíc posiluje nohy?
„Nohy ho baví, je to jeho silná stránka, která souvisí s několika dalšími aspekty. Už geneticky má nohy hodně silné, není to náhoda, že to je jeden z nejlepších bruslařů – souvisí to s technikou ale i sílou v dolních končetinách. V horní části těla má navíc několik zranění z minulosti, takže ne všechno může dělat.“
Jak se změnil za těch deset let, co spolu spolupracujete?
„Kariérou hokejisty se prolíná i osobní život a má silnější i slabší roky. A před koncem v NHL už na něm bylo trochu znát lehké vyhoření. A když se spousta kluků vrátí do Česka, tak si chce lehce oddechnout, protože je to pro ně obrovská změna. Šel do toho naplno, ale dělal si i čas na sebe – to, co dřív pořádně nezažil. A teď jeho disciplína a motivace šla zase nahoru. Souvisí to s trenéry i tím, že se úspěšně vyhýbá zraněním.“
Když jste spolu před touto sezonou trénovali, asi jste si nepomysleli, že se vrátí do národního týmu, že?
„To ne. Martin zvažoval, jestli bude vůbec pokračovat. Už když ale přišel z prvního tréninku, tak mi řekl, že si s trenérem hodně sedí a týmu by chtěl pomoct. To si myslím, že je úžasné, dělá to pro radost a je to na jeho hře vidět.“
On několik let mluví o tom, že hraje nejspíš poslední sezonu. Má na to, aby pokračoval?
„O tom, že končí, mluví od roku, kdy se vrátil z NHL. Jde však i životní styl, který mu vyhovuje – hrát, potkávat se v kabině s hráči, se kterými tvoří skvělou partu.“
Když ucítí šanci, zahrát si na mistrovství světa v Česku, přidá v tréninku, nebo bude dál věřit tomu, co funguje?
„Jde o to, jak využít všechno, co v něm je, protože z něj už jiný člověk nebude. Martin to v sobě má a rozhodne, jak se bude cítit, aby ho neovlivňovalo nic negativního, co by mu snižovalo výkonnost.“
Je to tedy spíš o hlavě?
„Je to o hlavě i tělu. Nesmí ho rušit třeba zranění a podobně.“
Předpokládá se, že Litvínov bude mít náročné play off. Nemůže ho to ‚vyždímat‘?
„Věřím, že ne a je to věc těchto zkušených hráčů, že je pár úspěšných nebo neúspěšných zápasů nerozhodí. Z ničeho. Jsou zvyklí hrát pod tlakem a ani na jednu stranu je to neodchýlí.“
