Kubalík září ve Švýcarsku: Je to odlišný sport, NHL jde úplně mimo mě
V posledních letech nebyl v Evropě lepší český střelec. Dvakrát se Dominik Kubalík stal nejlepším kanonýrem Tipsport extraligy, po úchvatném startu v minulém ročníku (20 zápasů, 16 gólů) zamířil do Švýcarska. V Ambri-Piotta nyní načal druhou sezonu. Daří se mu výborně, v 16 zápasech nastřádal 18 bodů (9+9), je druhým nejproduktivnějším hráčem a nejlepším střelcem NLA. „Vždycky může být líp, ale jsem rád, jaké to je,“ usmíval se na pondělním srazu národního týmu před turnajem Karjala. Jak se těší na trenéra Miloše Říhu? Jak se mu žije v italské části Švýcarska? A řeší ještě odchod do NHL?
Jak se těšíte na reprezentaci pod novým trenérem Milošem Říhou?
„Těším se hodně. Už jsem přemýšlel o tom, jaký to bude, co a jak. Viděl jsem první akci, jak byla před sezonou. Jsem rád, že jsem tady.“
Znal jste ho už nějak z minula, nebo alespoň z vyprávění?
„Samozřejmě, něco jsem slyšel, ale ještě jsme se nepotkali. Bude to pro mě poprvé, takže jsem v takovém očekávání.“
Co se stalo, že se vám v Ambri přestalo týmově dařit? Drželi jste se v půlce tabulky, pak přišla série porážek…
„To je právě ono… Nevím, jestli jsme se trošku neuspokojili, začali jsme hrát trošku jinej hokej, než jsme hráli předtím, který nám právě přinášel body. Teď jsme prohráli čtyři nebo pět zápasů v řadě, což je dost. Jsem rád, že je teď pauza a že z toho trochu vypadneme. Věřím, že po pauze se vrátíme lepší.“
Ambri bývalo v posledních sezonách hodně dole. Je v klubu nějaká panika?
„Řekl bych, že panika ne, zatím to bylo v klidu. Samozřejmě jsme si k tomu něco řekli, jak hráči, tak trenéři, co máme a co nemáme dělat. Byly tam individuální chyby. Řekl bych, že zápasy byly hodně dobře rozehrané, vedli jsme o jeden nebo dva góly a ve třetí třetině jsme to nezvládali. To byl náš problém. Věřím, že to skončilo.“
Jak jste spokojený po individuální stránce?
„Vždycky může být líp, vždycky může být hůř. Jsem rád za to, jaké to je. Zatím se nám jako lajně daří celou sezonu, až na poslední zápas se toho moc neměnilo. Jinak jsme hráli, dá se říct, furt spolu. Fungují nám přesilovky, což je výborný a to nám přinášelo body. Spíš to bylo celé týmové, že jsme hráli dobře a pak se to takhle odrazilo.“
Doufáte, že si přenesete fazónu ze švýcarské ligy i do národního týmu?
(usměje se) „Doufám. Poslední zápasy byly dobré, ale zase týmově to bylo špatný. Takže doufám, že tu individuální si přenesu a týmová se trochu změní.“
V Ambri jste už druhým rokem. Cítíte, že už jste si na tamní ligu zvyknul, víte, co od soutěže očekávat?
„Už když jsem teď přišel na druhou sezonu, tak už jsem věděl, do čeho jdu. Jak člověk už všechny zná, tak je to mnohem snazší než jít do nového. Celkově nám ale hodně pomohlo, že tým začal dobře. Věřím, že se k tomu vrátíme.“
Jak vám celkově sedí švýcarský hokej? Je to hodně odlišné oproti extralize?
„Odlišné to samozřejmě je. Řekl bych, že to jsou v podstatě dva odlišné sporty. Ve Švýcarsku se opravdu hodně bruslí, je to hodně o nahazování, o srážení. V Plzni si člověk mohl víc podržet kotouč, mohl se s pukem vrátit, to se ve Švýcarsku moc nevidí. Doufám a věřím, že mi to vyhovuje, zatím jsem spokojenej.“
Předtím jste ale nebýval úplně takový, že by vám vyhovovalo nahazování a srážení. Je to tak?
„Musím se o to snažit. (usměje se) Ne. Myslím si, že mi vyhovuje styl, jakým v Ambri hrajeme. Cpeme všechno do brány, což je nejdůležitější a proto jsme vyhrávali.“
Samo o sobě není Ambri nic
Krátce před začátkem sezony vás posílil Jiří Novotný. Pomohlo vám to?
„Pro mě to bylo super. Už jak jsem se to dozvěděl, tak jsme spolu mluvili. Jiřina je super kluk, takže jsem rád, že tam je další krajan, že si spolu můžeme popovídat v češtině. Ale i když tam nebyl, tak to bylo v klidu.“
Musel jste mu dělat průvodce?
„Samozřejmě jsem se mu snažil něco ukázat, ať už restaurace, nebo jak to tady chodí. Jirka je ale natolik zkušenej, že žádnou pomoc nepotřeboval. Spíš se tam zaučuje.“ (usměje se)
Novotný nakonec vypadl z nominace kvůli zranění. Těšili jste se, že spolu pojedete i na sraz reprezentace?
„Bavili jsme se o tom. Jak Jirka, tak já jsme se hodně těšili, že pojedeme spolu, ale bohužel ho to nepustilo, takže se nedá nic dělat.“
Žijete v italské části Švýcarska. Jaké to tam je a jak jste na tom s italštinou?
„Italštinu se ani jeden neučíme a myslím si, že ani nebudeme, stačí tam angličtina nebo se tam hodně používá němčina. Jinak bydlíme v Bellinzoně a dojíždíme do Ambri, což je nějakých 40 kilometrů. Když není provoz, tak je to půl hodiny na cestě. To je takovej jedinej problém, protože řídit každé ráno 40 kilometrů… Člověk si zvykne, ale zezačátku to nebylo úplně skvělý.“
Švýcarsko se u nás vnímá jako ideální místo pro život. Můžete to nějak potvrdit?
„Řekl bych, že určitě. Je tam krásná krajina, všichni asi vědí, jak to ve Švýcarsku vypadá. Mně se tam líbí, i přítelkyně je spokojená, Jiřina taky. Všichni o tom mluví jenom hezky, navíc u nás jsou ještě kolem dokola jezera, jak v Luganu, tak v Asconě a tak. Je tam hodně míst, kam se podívat.“
Jak vůbec vypadá Ambri jako město?
„Ambri a Piotta jsou dvě malinkatý vesničky, asi 15 baráků a hokejová hala. Moc toho tam není, ale lidi si na to zvykli, že to tam žije hokejem. Když je zápas, tak se tam samozřejmě sejde víc lidí, než 50, takže hokejová atmosféra je tam super. V průměru na nás chodí kolem pěti, šesti tisíc, což je paráda, když si vezmete, jaká je Ambri vesnička. Sjíždí se to tam všude možně, hlavně z Bellinzony. Ale Ambri samo o sobě není vlastně skoro nic.“
Řešíte ještě nějak NHL? V minulé sezoně se mluvilo o tom, že byste mohl zamířit do Los Angeles.
„Přiznám se, že tohle se snažím vůbec neřešit, jde to úplně mimo mě. Soustředím se jenom na sebe a nad tím, co bude, nad tím nepřemýšlím. Spíš žiju s tím, co je teď.“
Máte už v hlavě i boj o mistrovství světa?
„Těžko říct… Samozřejmě jsem rád, že jsem tady. Jak už jsem říkal, těšil jsem se. Reprezentace je vždycky super.“
