Gulaš hlásí: Říhovi jsem k dispozici. Jak ho nalomili syn, Reichel a Straka?
Po únorové olympiádě, o níž přišel pár minut před koncem poslední přípravy, se Milan Gulaš zařekl, že prokletí rázně utne. Už žádný další zápas, už žádné hořké zklamání. Letitý smolař, jemuž se zavíraly dveře v předvečer šampionátů, nyní změnil verdikt. Kdo za tím vězí? Rodina. Straka. Reichel… „Rád znovu přijedu,“ dává na vědomí 32letý plzeňský kapitán. V rozhovoru pro iSport Premium mluví se vrací ke zklamání ze ZOH, vypráví poznatky ze Švédska o výchově mladých hráčů i proč by měl Martin Straka jednou vést národní tým.
Nafasoval olympijský úbor, nachystal se na Hry v Pchjongčchangu s tím, že si konečně splní sen. Jeden fádní souboj s finským protihráčem však Milan Gulaš odnesl pochroumaným kolenem, z Koreje zničený mazal domů. „Už to nedávám,“ šrotovalo mu hlavou s tím, že po sezoně se s reprezentací v tichosti rozloučí. Všechno je jinak. Lídr Škodovky poví, jak k tomu došel.
V týdnu se za vámi stavil Robert Reichel a bylo jasno. Čím vás asistent Miloše Říhy přesvědčil?
„Můžu potvrdit, že Robert za mnou skutečně přijel, měli jsme příjemné povídání. Hrozně se mi líbilo, jak na to Alby nahlíží. Domluvili jsme se, že když mě trenéři budou potřebovat, rád přijedu. Přesvědčilo mě už jen to, že za mnou někdo vážil cestu, utvrzuje mě to v opravdovém zájmu trenérů. Ne snad, že bych přímý kontakt vyžadoval, ale o lecčems to svědčí. I takhle málo stačí k tomu, aby vás někdo přesvědčil ke změně názoru. Jak říkám, s Robertem jsem si výborně popovídal a těším se na národní tým, pokud trenéři usoudí, že na něj mám.“
Jinak by snad za vámi Robert Reichel nejezdil, ne?
„Každopádně bylo lepší si o tom popovídat osobně. To vždycky prolomí ledy. Což se i stalo.“
Když se vrátíme do únorové Koreje, tenkrát jste měl slzy v očích, jak se na tehdejší odjezd od týmu v hodině dvanácté díváte dnes?
„Byl jsem z toho dlouho špatnej a upřímně, úplně mi to vzalo energii a motivaci do dalšího
