První zahraniční angažmá začal dvacetiletý hokejový obránce Jakub Galvas ve finském Jukuritu Mikkeli skvěle a vyhlíží další cenné zkušenosti z české reprezentace na turnaji Karjala v Leksandu a Helsinkách. Benjamínek výběru trenéra Miloše Říhy se po letním příchodu z Olomouce hned zařadil ve svém novém působišti mezi opory.
S 10 body za gól a devět asistencí z 19 zápasů je Galvas čtvrtým nejproduktivnějším hráčem Jukuritu. S průměrným časem na ledě 20:58 minuty je nejvytíženější v týmu a čtrnáctý v lize. „Doufám, že jsem se změnil k lepšímu a je vidět třeba nějaký malý progres za ty tři měsíce,“ řekl.
„Když jsem tam šel, tak jsem neměl náznaky, kolik minut bych mohl hrát. Nějak to postupně vyplynulo. Trenéři mi chtějí pomoct, ať jsem lepší hráč. Vědí, na co mám a co můžu dokázat a snaží se mě podporovat,“ pochvaluje si velkou důvěru kouče Pekky Kangasalusty a jeho asistentů.
Potěšilo jej, že dostal pozvánku do reprezentace, v níž má za sebou zatím šest zápasů a jeden gól. „Jsem rád, že o mně trenéři ví a můžu tady být. Každá taková zkušenost je pro tak mladého hráče skvělá,“ prohlásil účastník dvou světových šampionátů dvacítek a jednoho MS osmnáctek.
V roce 2017 jej v pátém kole na 150. místě draftovalo Chicago, ale o odchodu do Ameriky před touto sezonou neuvažoval. Zvolil finskou ligu jako nejlepší místo pro svůj další růst. „Změnu jsem nějakou chtěl a myslím si, že zatím je to pozitivní. Uvidíme, jak dál,“ uvedl.
Je rád, že se ve Finsku dbá hodně na trénink. Chodí i na dobrovolné tréninky, kde pracuje hlavně na bruslení. „Ve středním pásmu většinou bruslíme a děláme nějaké věci pro obránce. Můžu tam zlepšovat všechny svoje dovednosti, které bych měl víc pilovat,“ pochvaloval si.
Přiznal, že byl z přechodu do nového prostředí trochu nervózní. „Kluci mě přijali skvěle. Mám fakt radost, když si s nimi pokecám. Všichni skvěle mluví anglicky, to je až neuvěřitelné. Když se baví finsky, tak jim vůbec nerozumím. Naučili mě pár slov, ale větu dohromady nedám,“ uvedl.
Jeho tým je v lize jedenáctý o skóre za desátým Ässätem Pori. „Začali jsme dobře, ale potom jsme nezvládli pár zápasů po sobě. Atmosféra nebyla úplně nejlepší, probíhaly tam dlouhé mítinky a nebylo to nic příjemného. Teď před pauzou jsme vyhráli dva zápasy ze tří, to určitě pomůže,“ podotkl Galvas. Vývoj sezony podle něj zatím kopíruje Olomouc, kterou sleduje. „Začátek dobrý a potom porážky, tak snad se rozjedeme oba.“
Jukurit hraje mezi elitou čtvrtou sezonu a na první účast v play off zatím čeká. Podle Galvase se chce zařadit mezi úspěšnější celky, ale zatím je poznat, že mezi ty tradiční nepatří. „Trenér nám říkal, že když byl na tiskové konferenci před sezonou, tak to bylo poznat podle toho, kolik novinářů s ním dělalo rozhovory. Podle něho se ale nesmíme bát hrát a máme být velký tým, který se dostane do pozice, aby se o něj každý zajímal.“
Na dálku je v pravidelném kontaktu s otcem Lukášem, bývalým obráncem, s kterým si v sezoně 2017/18 zahrál v Olomouci. „Voláme si třeba čtyřikrát za týden. On se mě snaží podporovat. Rady moc nedává, protože vidí ze záznamu jen góly, které dáme nebo dostaneme. Přenosy jsem mu ještě nezařídil,“ řekl Galvas. Občas mu dělá ve Finsku společnost přítelkyně. „Jezdí za mnou jednou za měsíc na týden.“
V Mikkeli, městě s padesáti tisíci obyvatel, se mu líbí. „Našel jsem tam klid. Zvykl jsem si na to a vyhovuje mi to. Je to malinké město a já ani nežiju přímo v centru. Je to tam pěkné i v okolí. Jediná nevýhoda teď je, že slunce zapadá brzy,“ dodal Galvas.
