PŘÍMO Z HELSINEK | Byl to jeho zápas! Gólman Šimon Hrubec se po nevydařené únorové olympiádě poprvé objevil v reprezentaci. A zazářil. Měl třicet těžkých zákroků, hlavně ve druhé části, kdy Češi byli marní… „I já jsem tahal nohy,“ pousmál se. Inkasoval kuriózní první gól. Puk vyrazil vysoko nad sebe, pak si ho sklepl do brány… „Ale kdybych si stěžoval na smůlu, bylo by to rouhání,“ říkal 31letý brankář, jenž si přivezl skvělou formu ze švýcarské ligy. Tým díky němu porazil Finy 3:2.
Kdy vám bylo nejhůř?
„Ve druhé části. Tam nás Finové zamkli v pásmu. Motali nás. Bylo důležité, že jsme to udrželi.“
Ale někteří hráči už pořádně tahali nohy...
„Já je tahal s nimi. K tomu, abyste tenhle tlak ustáli, potřebujete i velkou dávku štěstí. To jsme měli. Dobře, že neskórovali, protože to bylo 14:1 na střely pro ně. Druhá část se nám nepovedla.“
Co se stalo při tom smolném gólu na 2:1?
„Pořádně nevím. Takhle vysoko nad vás letí snad jeden z tisíce puků. Osobně jsem čekal, že to šlo do sítě. Ale byl v tom ještě jeden okamžik. Během zákroku jsem sekl svého obránce do hlavy, na malou vteřinu jsem se podíval, jestli se mu něco nestalo. Tam jsem asi ztratil půlvteřinku. Začal jsem se vracet až potom. A když jsem pak slyšel od kluků, že puk je ve vzduchu, už byl pod nohama.“
Takže v tu chvíli zvítězila starost o reprezentačního parťáka?
„To určitě. Já jsem se opravdu bál. Vystřelil jsem ruku hodně rychle, hokejka ho sekla do plexi, naštěstí. Ani nevím, kdo to byl. V hokeji je hrozný fofr.“
Pak jste nevěřícně koukal do stropu... Říkal jste si, jak je to možné?
„To ne. Já jsem měl hodněkrát štěstí, stejně jako tým. Zrovna během druhé třetiny nebo ke konci. Takže kdybych si stěžoval na smůlu, bylo by to rouhání. Vzhledem k tomu, jak jsme vítězství urvali.“
Jinak jste zářil. Byl to jeden z nejlepších vašich zápasů za národní tým, ne?
„Nevím, já to beru jako výhru. Svoje výkony hodnotím hlavně podle kolonky vítězství, porážky, což je nejdůležitější. Ale jsem za to rád, že jsem ve druhé třetině klukům pomohl.“
Bylo znát, že máte v lize velkou formu?
„Je to těžký. Já jsem se třeba ráno necítil až tak dobře. Ale vzhledem k tomu, jak hraju dlouho, tak vím, že na tom vůbec nezáleží. Jak se člověk cítí ráno nebo ještě před rozbruslením. Jsou všechny proměnné… Může být dobrý trénink, špatný zápas. A naopak. Všechno už jsem zažil. Nepřikládám tomu vůbec váhu. Zápas je jiný.“
Jak si to užijete?
„Jak mě učil Jarda Kameš v Třinci: Slav nebo smutni do půlnoci. Pak už všechno mažu z hlavy. Ať je výhra, nebo prohra. Kdybych přemýšlel o vítězství déle, mohlo by se mi to vrátit, kdybych si začal něco myslet. Prohra by mě zase mohla skopávat dolů. Takže k tomu přistupuju takhle.“
Je to pro vás první akce pod koučem Jalonenem. Jak na vás působí?
„Zatím je to dobrý. Přijde mi, že fakt kluci vědí, co hrát. Kde kdo má být. Každý systém je dobrý, pokud se dodržuje. Což se děje. A proto vyhráváme.“
Naposledy jste v národním týmu hrál na olympiádě, kdy to vám ani mužstvu moc nevyšlo. O to víc si ceníte, že jste zaznamenal vítězný návrat?
„Chtěl jsem samozřejmě vyhrát. Peking pro mě nebyl jednoduchý. Beru v potaz, že jsem čtyři dny předtím vylezl z hotelu, kde jsem byl zavřený kvůli covidu. A šel jsem rovnou chytat. Ale tak to je. Jsem každopádně moc rád, že jsem byl zase pozvaný. A že jsme vyhráli. Z toho mám radost.“
Může to pro vás být nová reprezentační kapitola? Takový restart?
„Nevím, co na to říct... Uvidíme.“
Už víte, jestli nastoupíte proti Švýcarům, které dobře znáte?
„Zatím to nevím. Ale i kdybych to věděl, nemohl bych zatím říct. Ať budu chytat, nebo ne, budeme to probírat. Je u nich pět kluků od nás z týmu, tak doufám, že je to určitá výhoda. Ať bude chytat kdokoliv, podělím se o informace.“
A nečekal jste, že dorazí do haly víc fanoušků?
„Ani ne. Ve Švýcarsku by jich přišlo víc. Konkrétně ve Fribourgu lidi jsou fakt výborní. Myslím si, že tam stoprocentně bude vyprodáno.“
Góly
Domácí: 49:31. Eronen, 58:31. Lepistö
Hosté: 03:09. Stránský, 05:15. Beránek, 57:05. Tomášek
Sestavy
Domácí: Larmi (Lehtinen) – Niku, Lepistö (A), Ohtamaa (C), Koivisto, Niemelä, Eronen, Parikka, Vainio – Granlund, Hartikainen, Ruohomaa – Aaltonen, Pesonen (A), Pakarinen – Rajala, Kemppainen, Ruotsalainen – Suomi, Tyrväinen, Ikonen.
Hosté: Hrubec (Langhamer) – Dvořák, Košťálek, Sklenička (A), Zámorský, Kučeřík, Jandus, Němeček – Beránek, Hrabík, Černoch – Chlapík, Flek, Kodýtek – Špaček, Stránský, Smejkal (A) – T. Zohorna (C), Radil, Tomášek.
Rozhodčí
Björk, Holm – Mäkinen, Nikulainen
Stadion
Helsinky
