Už? Ať se nesměju jak blbec. Pohled do zákulisí, kde vládne Radim Rulík
Vidíte tři výsledky, tři výhry, reprezentační sezona začala na jedničku s vyznamenáním. Ale pojďte s námi udělat krok za kulisy. Takhle se chová Radim Rulík, když nejsou zapnuté mikrofony nebo nemluví zrovna oficiálně. Zatím každou událost, která se kolem něj děje, přijímá s klidem. Až s extrémním nadhledem, nemluví o sobě, to nedělá rád nikdy. Tady je menší sonda, jak zvládl první úspěch a jak působí od nástupu do funkce.
Houpavým krokem projde kolem vás, na tváři strniště, tentokrát se nijak nesnažil maskovat lehký úsměv. Obyčejně ho spíš schová. „Využíváte fakt každou minutu,“ houknul Radim Rulík směrem k novinářům před odletem ze Švédska do Finska, když zrovna probíhaly rozhovory s hráči. S bundou přes ruku pokračoval k východu.
Někdo se hlavního trenéra reprezentace může leknout. Umí zavrčet, otestovat si, kdo se ptá a proč se ptá. Třeba v posledním play off, když ještě vedl Pardubice, nasadil masku, že nepustí ven žádný detail. Ani náznak plánu. Kdybyste se ho v tu chvíli zeptali na jméno, asi by ho zapřel taky.
Tohle je ale Radim Rulík, chlap, který si s novináři chce i někdy pohrát, dloubnout.
Baví ho reagovat. Když měl v Praze po prvním reprezentačním tréninku a padl dotaz, zda byl aspoň trochu nervózní, rozhlédl se po davu mikrofonů a kamer. „Leda z vás, kolik vás tady je,“ na oko zabručel. Pak se začal usmívat.
Vždycky říká, že nesleduje, co se o něm a jeho práci píše a říká. „Mám štěstí, že to nečtu, nemám sociální sítě. Jsem od toho odstřižený, co se děje na tiskové konferenci, zapomenu do tří dní. Jsem v pohodě,“ hlásil hned po své první nominaci.
Možná nic nečte, ale každopádně má lidi, kteří mu řeknou: „Tohle bys měl vidět.“ Protože když se mu něco nezamlouvá, hned si takové texty chce vyříkat. Takže nečte, ale přehled má.
Od svého jmenování do role reprezentačního kouče působí až extrémně klidně. Možná ho do téhle fazóny dostalo, když cestoval po extralize a viděl, z čeho může vybírat. „Měl jsem možnost se dívat na dění u nás v soutěži a v Evropě z nadhledu, jezdím po klubech. Je to jiný, než když se zaobíráte jen vlastním týmem. Uklidnilo mě to,“ spustil.
Proč? „Máme českou tendenci se dívat na věci negativně, ale naše extraliga není horší než soutěže ve Švédsku, Finsku a Švýcarsku.“
Když si uvědomíte, že takhle mluvil před Karjala Cupem? Reálně věřil kvalitě, kterou viděl.
S nadhledem přijal i všeobecnou spokojenost, která se po turnaji se třemi výhrami kolem týmu nesla. Hráči si lebedili, jak je nastavený systém baví.
„Jasně, když se vyhraje, je nálada úplně jiná, než když se prohraje. Pro atmosféru, kterou se snažíme jako trenéři podpořit, jsou ale samozřejmě úspěchy dobré,“ přikývl. „Jen je potřeba držet pokoru, turnaj jsme zvládli, fajn. Před námi jsou ale další cíle. Budeme se chystat na příští akci,“ pokračoval.
Velký start ve Švédsku a Finsku přijal bez jakéhokoliv náznaku euforie, emočně nelétal nikde nad Tampere. Zvládl by to samé i při nezdaru? Ukáže čas, ale byl by to ideální stav.
Mít trenéra, který teď neoslavuje, a současně doufat, že by nekopal hrob ani po opačném výsledku? Zásadní vlastnost. Ovšem zabere dost práce ji leštit a neuhnout. Jukka Jalonen má ve Finsku trenérský životopis snů a stejně s ním porážka 3:7 od Česka zacvičila tak, že zápas pak nepřišel rozebrat. Vyrovnat se s úspěchem je složité, popasovat se s průšvihem je mnohem těžší.
„Víte, čeho si vážím nejvíc? Že jsme hráli ve třech různých sestavách a turnaj zvládlo hlavně celé mužstvo. Bojovalo a hrálo pospolu, i když se měnily formace, speciální týmy, páry v obraně,“ hodnotil Rulík ještě turnaj ve Švédsku a Finsku.
Nabízí se, že objevil svoji kostru, kterou avizoval. Zachovat podstatnou část kádru i v prosinci pro výlet do Švýcarska? Je to téma. Jistota jen je, že si trenér vyzkouší tlak, který ho čeká v květnu na MS v Praze, kdy celé Česko bude čekat na jeho pohledy na věc, jeho sestavu, jeho taktiku.
Další reprezentační turnaj totiž začne 14. prosince v O2 areně proti Finsku. „Uvidíme, mám připravené dva směry, s trenéry se o tom v letadle pobavíme. Řeknu jim můj záměr a pak si řekneme, kterou cestou se vydáme,“ komentoval další plány.
Ale i tohle dokresluje jeho pracovní styl. Žádné „rozhodl jsem se, udělám, postavím ostatní před hotovou věc“. Chce si vyslechnout názor Tomáše Plekance, Marka Židlického, Jiřího Kalouse a Ondřeje Pavelce. Pak se rozhodne, ale chce znát reakce svého týmu pro vlastní záměr.
„Už jedeme? Ne? Tak mi řekněte, ať se tam nesměju jako blbec,“ křenil se na televizní reportéry před časem.
Tohle laškování k němu patří. Ukazuje, že je Radim Rulík v pohodě, přirozený, sám sebou. Nenastoupil s taktikou, že se musí člověk na reprezentační lavičce změnit. Začal dobře.
| RADIM RULÍK | KARI JALONEN | FILIP PEŠÁN | MILOŠ ŘÍHA | JOSEF JANDAČ |
| Karjala Cup | České hry | Karjala Cup | Karjala Cup | Karjala Cup |
| 1. místo | 1. místo | 2. místo | 4. místo | 2. místo |
| 9 bodů | 7 bodů | 6 bodů | 3 body | 6 bodů |
| skóre 13:5 | skóre 14:6 | skóre 5:4 | skóre 7:8 | skóre 11:9 |
