Tušil, že zdravotní stav Davida Krejčího není ideální a že jeho plánovaný vstup na extraligovou scénu halí mraky. Přesto Radima Rulíka zpráva o úplném konci kariéry ojedinělého centra zaskočila. „Je to škoda, ale jeho rozhodnutí musíme respektovat,“ reagoval v rozhovoru pro iSport.cz ze Švýcarska, kde je na inspekční cestě před druhým dílem Euro Hockey Tour v Praze a Curychu (14. až 17. prosince). Věděl, že DK46 sní o tom, že úctyhodnou profesionální dráhu zakončí na šampionátu v Praze a sám se na spolupráci těšil. Nedopadne to.
Jak moc vás mrzí, že Davida Krejčího neobléknete do dresu národního týmu?
„Myslel jsem si, že začne hrát, zároveň jsem od Tomáše Plekance věděl, že řeší zdravotní komplikace. Což bylo v době minulého reprezentačního srazu při Karjale. Od té chvíle jsem byl připravený na obě varianty. Musíme chápat, že v jeho věku je zdraví zásadní otázka. Po psychické stránce chuť pokračovat určitě měl, ale pokud ho problémy se zdravím limitují natolik, že se do toho nemůže opřít, jak by potřeboval, chápu jeho rozhodnutí. Musíme ho všichni respektovat. Nezbývá, než Davidovi pogratulovat ke skvělé kariéře a ke všemu, co se mu v hokeji podařilo.“
Do jaké míry to zasáhlo vaše plány s Krejčím ohledně pražského šampionátu?
„Plány jsem si dopředu nedělal. Ale samozřejmě, bylo by příjemné, kdyby to s Davidem vyšlo. Jen jsem čekal, jestli bude hrát. Dokud by nenaskočil, nemělo význam to nějak výrazně řešit. Sám David věděl, že to s návratem není jisté a nakonec se to takhle stalo. Musíme to vzít tak, jak to je. Těšil jsem se na vzájemnou spolupráci s ním a i v rámci realizačního týmu, bohužel se to nepodaří. Život jde dál. Musíme se zaměřit na hráče, kteří budou k dispozici.“
Co především byste z pozice kouče národního týmu v Krejčím získal?
„Obrovskou zkušenost do kabiny a respekt. Davida jsem sledoval na loňském bronzovém mistrovství světa, hrál parádně. Pak ještě přijel David Pastrňák a bok po boku obrovsky zvedli nároďák. Bylo strašně hezké se na ně dívat.“
Když dva kluky baví hokej a umí to prodat…
„Přesně tak. Já měl Davida na dvacítkách v roce 2006, tehdy začínala jeho kariéra, chystal se, že by mohl do NHL. Tenkrát nám mistrovství úplně nevyšlo, tak jsem se těšil, že by mohlo přijít hezčí repete. Se začátkem na tehdejších dvacítkách a s koncem teď v Praze.“
A tak vás musí i po osobní stránce mrzet, že se nepotkáte v akci, ne?
„Až takhle bych to nebral. V osobní rovině bych to vnímal jen v tom, co jsem říkal. Že jsme byli spolu na dvacítkách a on by pak končil kariéru v Praze. S tím, že já byl u toho tam i teď.“
Tehdy na MS U20 na vás Krejčí jako talentovaný hráč působil jak?
„Viděl jsem u něj hlavně neskutečně šikovné ruce. Byl strašně zručný při práci s pukem. V té době vyčníval ve své kategorii. Posléze zesílil, přidal další nezbytné věci, díky nimž udělal skvělou kariéru v NHL. V obrovské konkurenci obstál a dotáhl strašně daleko.“