Jak se zrodilo poslední české zlato doma. Zase se to povede, věří Šejba

Video placeholder
Šejba hattrickem vystřelil zlato. Věřím, že se to zase povede, říká mistr světa z roku 1985
Jiří Šejba na archivním snímku
Jiří Šejba a Jiří Lála na archivním snímku
Jiří Šejba na archivním snímku
Jiří Šejba na archivním snímku střílí gól
Jiří Šejba na archivním snímku přijímá gratulace
5
Fotogalerie
Reprezentace
Vstoupit do diskuse (1)

Krok, sun, krok. Jiří Šejba při kanadské přesilovce vypíchl puk, ujel po levém křídle. Zpětnou kličkou protančil kolem padajícího Scotta Stevense i brankáře Riggina a potřetí v zápase zavěsil. Pata, špička, celá noha, lup ho! Tehdy 22letý nováček mistrovství světa velkým sólem v oslabení završil hattrick a potřetí zajistil domácímu týmu vedení. Ještě se před rozvášněným davem uklonil. A zakrátko se spoluhráči slavil zlaté medaile. Ve videu si pusťte celý rozhovor s Jiřím Šejbou, který vzpomíná na legendární šampionát.

Zámořský výběr plný nastupujících superhvězd NHL v čele s Mariem Lemieuxem předtím stačil už dvakrát vyrovnat. Po dalším zásahu kapitána Dáriuse Rusnáka se ještě dostal na dostřel, jenže v čase 58:47 Jiří Lála po odvolání kanadského gólmana trefou přes celé hřiště do opuštěné brány potvrdil vítězství. Do konce zbývalo 73 sekund.

Pamětníci si hned vybavili podobnou trefu Miroslava Vlacha v posledním zápase s Kanadou v roce 1959. I tenkrát to dopadlo 5:3 a pátý gól zpečetil osud utkání i rozdělení medailí. Tady ale podobnost končila. Zatímco 26 let předtím výhra zařídila celku Československa zdánlivě už nedosažitelný bronz, v roce 1985 pečetila zisk titulu mistrů světa. Prvního po osmi letech, posledního na pražském ledě a taky pod hlavičkou společného státu. Na další triumf se čekalo jedenáct roků.

Stevense poslal na párek

„Nad takovými věcmi člověk na ledě nepřemýšlí. Situace se tak vyhrotila a v tu chvíli mě to napadlo. Tak jsem vystřelil. Nebyl to šourák po ledě, ale rána, puk letěl vzduchem. Byl to úplný závěr mistrovství a tím to bouchlo,“ vracel se jihočeský rodák Lála, jehož památný okamžik pak ještě dlouho opakovali ve znělce televizního pořadu Branky-Body-Vteřiny.

Stejně tak připomínali Šejbovu kličkovanou. Oba nastupovali v útoku vedle Dušana Paška. „Nejdřív jsem myslel, že s pukem jen vyjedu z třetiny. Pak zase, že bych ho mohl dovézt až do kanadské a zašlápnout. Cestou mi ale přišla myšlenka, že bych Stevensovi mohl ujet. Už jsem byl dlouho na ledě, potřeboval jsem vystřídat, ale ještě jsem našlápl a zkusil prudce změnit směr, natlačit se na osu kluziště. Spolkl mi to, a najednou jsem byl sám před gólmanem,“ líčil střelec.

Geniální kousky vypadají mnohdy jednoduše a snadno. „Víte, že tuhle kličku umíte a můžete ji dát. Co si člověk v takové chvíli dovolí, musí mít v sobě. Když je v laufu, víc si věří. Já říkám, když něco umíš, musíš to prodat. Dal jsem gól, kroužil radostí rukou, pak jsem smekl. Měl jsem obrovskou radost, že se mi to povedlo a poslal jsem na párek jednoho i druhého,“ vzpomínal odchovanec Pardubic, který v té době sloužil na vojně v Dukle Jihlava. Na MS v Praze napsal svůj největší příběh. Na co sáhl, to mu vyšlo.

„Předtím mě hecoval Olda Válek: ‚Ty vole, tobě to dneska padá, dáš ještě třetí!‘ Já dal do finále jen jeden gól a měl tři nahrávky, zakončovali Dušan a Lola. Nicméně střelec jsem byl vždycky, věřil jsem si. Masér Václav Šašek později povídal, že Stevens pak ani raději nevycházel z domu, jak se styděl. Ale tohle se může stát každému. Byl konec mistrovství světa, únava, honil mě a chtěl puk vypíchnout. Myslel jsem, že když mě vezme tělem, sundá mě i s ním. Ale stáhnul jsem si to pod sebe. Zabrzdíte, jedete dozadu a v dráze, kterou mi chtěl překřížit, dávno nejste,“ vzpomínal Šejba.

Hašek na kole

Po sedmi letech se vrátilo hokejové mistrovství světa opět do Prahy. Končila první reprezentační mise trenérů Luďka Bukače a Stanislava Neveselého, kteří měli za úkol národní tým omladit. Na začátku sezony vyhořel na třetím ročníku Kanadského poháru. Získal jediný bod po remíze se západním Německem 4:4. „Věřili jsme, že se dostaneme aspoň do semifinále,“ tvrdil Bukač. Vyhlídky však definitivně padly v utkání s Kanadou. K porážce 2:7 přispěl jednou trefou dvojnásobný mistr světa Peter Šťastný, který v roce 1980 emigroval a hrál NHL za Quebec Nordiques.

Hodnocení turnaje se neslo v duchu, že mužstvo bylo příliš mladé a nezvládlo tak náročný turnaj. Jenže včetně přípravy prošli reprezentanti sérií devíti zápasů bez vítězství. Samozřejmě se vyrojily otázky, jak tým zvládne pražské mistrovství světa. Mezi Canada Cupem a šampionátem sehrál 16 mezistátních zápasů. V nominaci dvaadvaceti hráčů se objevilo 15 jeho účastníků.

Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.

Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!

Koupit
Vstoupit do diskuze (1)

Doporučujeme

Všechny příspěvky z Isport.cz máte již zobrazené.
Vyberte si z nabídky nebo pokračujte na další články z jiných titulů.

Články z jiných titulů