Z původních dvou nováčků jsou tři. Po vypadnutí útočné dvojice Filip Zadina a Jiří Smejkal obdržel pozvánku do reprezentace dodatečně náhradník z Olomouce Michal Kunc (24). Nastoupit by měl přinejmenším v neděli se Švýcary. „O nominaci mi napsal pan Rulík, hned jsem mu volal. Bylo to hektické,“ popsal hanácký dělník ledu.
Pocity z první reprezentační zkušenosti?
„Super! Splněný sen, ale ještě uvidíme, o roli jsme zatím nemluvili. Věřím, že si o ní ještě popovídáme. Vím, že v neděli nejspíš budu hrát, ale to je zatím jediná informace.“
Cítíte nervozitu?
„Zápas je ještě pořád relativně daleko, takže se to tak říct nedá. Předpokládám, že nakonec trošku nervózní budu, ale nejde o nic, s čím bych si už neuměl poradit.“
S povolávacím rozkazem vám volal trenér Rulík osobně?
„Ano, ale nejdřív mi napsal zprávu, tak jsem mu zavolal zpět. Už ho mám aspoň uloženého v telefonu, kde samozřejmě nebyl. Příjemné překvapení po nedělním zápase. Pak už bylo vše hektické, musel jsem se co nejrychleji sbalit, v pondělí ráno jsem vyjížděl do Varů.“
Jaký je nácvik pod současným koučem reprezentace oproti tomu v klubu?
„Trošku jiný. Cvičení rychle odsýpají, jdou hned za sebou. Líbí se mi, že si všechno ukážeme hezky už před tréninkem, abychom se nescházeli u tabule a pořád si něco nekreslili.“
Překvapilo vás tempo?
„U mě podle očekávání. Samozřejmě trénink je rychlý, člověk podle toho musí přemýšlet, mít ideálně ještě lepší nápady. Snažím se od všech něco okoukat. Po tréninku jsme nacvičovali přesilovky, je radost se na hráče dívat. Dají do provedení jiný nápad, což tak často nevidíte.“
Platí, že patříte mezi nejužitečnější hráče Olomouce. Máte stejný dojem?
„To rád slyším. Týmu se daří celkem obstojně. A mně osobně? Myslím, že jsem na správné cestě.“
Vypovídá o tom i vaše snová bilance +15 ve statistice pravdy, v níž extralize vévodíte?
„Člověku se to tak někdy seběhne, že ani neví, jak k hodnotě přišel. Vzpomínám na minulý rok, kdy jen co jsem vlezl na led, měl jsem mínusko. Projel jsem se, udělal otočku a mohl zase zpátky. Letos pravý opak, ale tabulce plus minus nedávám moc velkou váhu, i když jsem za ni pochopitelně rád.“
Vnímáte v reprezentaci specifickou atmosféru po zlatém úspěchu v Praze?
„Určitě, zlato je cítit. Kluci v šatně jsou super. Ale já bych do týmu šel stejně nastavený, i kdyby se jim minulý rok na mistrovství světa tolik nevedlo. Udělám maximum pro to, abych hrál výborně.“
Zjišťoval jste u bývalého spoluhráče Jana Bambuly, jak se věci v národním týmu mají?
„Samozřejmě jsem se zeptal, zrovna s Honzou Bambulou jsme si psali, informace jsem měl.“
Čekal vás v nominaci?
„Takhle to úplně nenapsal, ale gratuloval mi s tím, že se třeba v reprezentaci někdy potkáme. Od spoluhráčů byly samozřejmě fórečky, zato rodina na mě byla pyšná, stejně jako já sám na sebe.“
