Ani krátké angažmá ve Slovanu Bratislava nepřetrhlo pouto, které se za posledních čtrnáct let vytvořilo mezi Kometou a Markem Čiliakem. Slovenský brankář je v Brně doma, vychytal dva tituly a letos může přidat třetí. V rozhovoru pro deník Sport zavzpomínal na začátky v modrobílém dresu a promluvil i o svém vztahu s majitelem a koučem Liborem Zábranským.
Když v brněnské DRFG Areně zvednete oči ke stropu, najdete pod ním zavěšené dresy patnácti bývalých hráčů a jednoho trenéra. Být jednoho dne mezi nimi? „Neskutečná představa, možná by to byl vrchol mé kariéry,“ zasní se brankář Marek Čiliak. Našlápnuto má dobře, v dresu Komety už odchytal 259 utkání a před začátkem letošního play off navíc podepsal novou dvouletou smlouvu.
S několika krátkými přestávkami už čtrnáct let platí spojení Marek Čiliak a Kometa. Co vás drží pohromadě?
„Jsem tady spokojený, jsem v Brně jako doma. Cítím se tu výborně a plánujeme tady zůstat co nejdéle.“
Co vám pomohlo vytvořit si vztah ke Kometě a k městu, když jste v patnácti letech přišel do Brna?
„Dostal jsem tady šanci. Začínal jsem v hale na Úvoze, kde byla mládež, a chodil se dívat na první ligu sem na Rondo, kde hrálo áčko. To, jak bojovali, jak fanoušci žili hokejem, mě strhlo.“
Jaké jste v době, kdy Kometa hrála první ligu a vám bylo sedmnáct let, měl hokejové sny?
„Už si nevybavím, jaké jsem měl brankářské sny. Vždy jsem měl cíl na danou sezonu. Nikdy jsem to neměl tak, že bych se díval do budoucnosti.“
Nikdy jste nesnil o NHL či reprezentaci?
„Takové myšlenky asi byly, ale vždycky jsem se soustředil na to, co bylo v danou chvíli, a ne na to, co bude. Všechno vždycky záleží jen na mně, kam se posunu. Bral jsem to tak, že když chytám, tak se nekoukám, co bude za pár let.“
Jak těžké bylo loučení s Kometou, když jste loni v létě odcházel do Slovanu Bratislava?
„Určitě to bylo zvláštní. Ale chtěl jsem si to vyzkoušet, zkusil jsem si KHL a dopadlo to dobře. Chytal jsem KHL a vrátil jsem se domů, takže sezonu beru jako úspěšnou.“
Co vás hnalo ven?
„Já se ven nehnal. Dostal jsem nabídku, tehdy jsme si sedli, vzal jsem si dva týdny na rozmyšlení. Pak jsem se rozhodl a šel.“
V čem je těžký přechod z extraligy do KHL?
„Cestování je náročné, stejně tak časové posuny a všechno okolo.“
Když jste létali do Chabarovsku nebo do Číny, přizpůsobovali jste se tamnímu času?
„Byli jsme pořád na svém.“
Nebylo to občas náročné na hlavu?
„Bylo, ale my jsme tam byli na úplně prvním tripu, takže jsme to měli rychle za sebou. Potom už jsme měli jen soupeře kolem Moskvy a jiné kratší cesty. Už to byl posun jenom o dvě hodiny, to se dalo.“
Zvykl jste si na létání?
„Pořád mi dělá problém. Překonávám to, ale jsem nervózní.“
Kdy se poprvé objevila možnost návratu do Komety?
„Bavili jsme se o tom vždycky, když jsem byl v Brně. Poprvé někdy v listopadu.“
Jednání se ale dlouho táhla.
„Čekalo se, zda se to stihne na KHL. Mohl jsem zůstat úplně bez smlouvy, kdyby to nevyšlo. Na poslední chvíli jsem si řekl, že to risknu, a dopadlo to dobře.“
Byla v tom i vidina, že budete v zápřahu před mistrovstvím světa?
„Určitě, to byl jeden z důvodů. Ale myslím na to, co je teď. Co bude po extraligové sezoně, se teprve uvidí.“
Vrátil jste se ve formě, ale znovu jste odsunul do pozice brankářské dvojky Karla Vejmelku, který také chytal výborně. Jak spolu vycházíte?
„Normálně. My jsme spolu byli pořád v kontaktu, i když tu byli jiní brankáři. Psali jsme si, býval jsem v Brně, takže jsme se pořád bavili. Byl jsem v kontaktu i s dalšími hráči, jezdil jsem sem často, byl jsem s nimi na obědě i dalších akcích.“
Bylo těžké odpoutat se od Komety?
„Ano. Byl jsem na Slovanu, kousek odtud, hodinu cesty autem. Navíc tu zůstala rodina, protože dcera tady chodila do školky.“
Proto jste se při návratu rozhodl pro Kometu a odmítl nabídku Třince?
„Rodina je z Třince, malá se tam narodila. Ale my jsme si sedli a hned jsem řekl, že chci jít domů. Shodli jsme se na tom všichni.“
Co naopak mluvilo pro Třinec?
„Možná peníze, ale tohle neřeším.“
Rodinná atmosféra v klubu je víc?
„Nejsou to jen slova, když někdo řekne, že jsme rodina. Co si řekneme, to platí. Když jsem byl ve Slovanu, tak jsme si byli sednout a dohodli jsme se na nějakých podmínkách. Pak mi došel papír s nabídkou smlouvy od Třince, od Komety jsem ještě žádný neměl, ale řekl jsem, že už jsme si podali ruku.“
Odráží se ve vašem vztahu s Liborem Zábranským fakt, že jste v Kometě s přestávkami od roku 2005?
„Vím, že co řekne, to platí. Stejné je to i naopak. Věříme si a máme k sobě asi trošku jiný vztah. Jsme spolu od začátku, kdy jsem byl ještě na Úvoze, to je dlouhá doba.“
Je vám devětadvacet let, chcete v Brně dochytat kariéru?
„Určitě bych chtěl, i když nevím, co se stane. Máme ve smlouvě klauzuli, ale nebráním se možnosti zůstat a dochytat kariéru v Brně. Kdyby to tak dopadlo, tak si na konci můžu říct, že jsem spokojený.“
Máte dva tituly, teď můžete zaútočit na třetí. Kam se můžete s Kometou ještě posouvat?
„Pořád se dá posouvat. Teď máme nějaký cíl, ale udělali jsme jen první krok, další nás čekají.“
Láká vás vidina mít jednou dres pod stropem haly?
„Určitě by bylo krásné tam být. Ani nevím, co bych na to řekl, bylo by to neskutečné. Možná by to byl vrchol kariéry.“
Nejlepší data z Tipsport extraligy přináší 
