S výsledkem v bitvě o postup mezi elitu byl smířený. Už při nástupu Jihlavy do baráže o Tipsport extraligu si trenér Viktor Ujčík uvědomoval, jakou kvalitou disponuje tradiční rival v bojích o všechno z Kladna. Záchrana Rytířů po výhře 4:1 na zápasy byla podle někdejšího útočníka zasloužená. Po náročné sezoně, která se pro Duklu neobešla bez komplikací, ale nemůže být nespokojen. „Atmosféra určitě nebyla ideální. Sezonu jsme ale nezabalili a nakonec i vyhráli první ligu. Můžu před kluky jenom smeknout,“ řekl devětačtyřicetiletý kouč po prohře 3:6 v závěrečném utkání ročníku.
Přál si, aby se ještě série přesunula do Jihlavy. Viktor Ujčík chtěl s mužstvem z Vysočiny získat šanci v šestém zápase baráže proti Kladnu, ještě se poprat o postup a rozloučit se starým zimním stadionem, který čeká demolice. Bohužel pro Duklu se tak nestalo.
Ujčík uznal, že v nynější sezoně neměl s týmem k extralize tak blízko jako před rokem, kdy o elitní příslušnost válčil s Rytíři až do sedmého zápasu finále první ligy. Tentokrát se série zúžila „jen“ na pět utkání. V tom posledním Jihlavští postrádali podle kouče instinkt zabijáka.
„Věděli jsme, že boj bude letos daleko těžší, protože Kladno mělo postavený extraligový tým. Bylo to vidět v kvalitě i předváděné hře. Přesto jsme se o to chtěli porvat a dát do toho všechno. Musím klukům jenom poděkovat, že to tak opravdu bylo. Zlomový byl čtvrtý zápas u nás, kdy jsme přišli o gólmana Žukova. Před domácími diváky jsme dostali slušnou meltu, ale i tak nám fanoušci zatleskali, povzbuzovali nás, za což jim moc děkujeme,“ vzkázal Ujčík na dálku jihlavským příznivcům za věrnost v obtížném ročníku.
Covidem poznamenané financování klubu a s tím související odchody předních hráčů. S těmito problémy se musel nejen Viktor Ujčík potýkat během sezony na střídačce Dukly.
Když Jihlava v průběhu ročníku pocítila chybějící příjem z prodeje vstupenek, byla nucena se před koncem přestupového období vzdát některých opor, jako byli například útočníci Jiří Fronk (Litvínov), Peter Lichanec (Olomouc) a na poslední chvíli i Jakub Illéš (Vítkovice).
Obzvláště s odchodem třetího výše zmíněného forvarda měl Ujčík společně s vedením Dukly problém, jinak se ale zachovat nemohli. Illéš chtěl jít za svou šancí v extralize, Jihlava tak neměla důvod držet hráče, který za tým hrát nechce. „Myslím si, že je naším krédem, když hrajeme Chance ligu, že hráče můžeme nějakým způsobem vychovat, pokud možno zlepšit, a když dostanou šanci, tak je pustit výš,“ řekl trenér a šéf disciplinární komise extraligy v jedné osobě.
Nicméně podle Ujčíka situace po hráčských odchodech rozhodně nebyla ideální. „Až to vypadalo, že chceme na play off rezignovat, ale takhle jsme to v hlavách vůbec nastavené neměli. Sedli jsme si kluky před play off, vyříkali si to a řekli si, jak to je. I když prostě nehrajeme v nejsilnější sestavě, se kterou jsme vstoupili do sezony, tak ji určitě nebalíme. Chtěli jsme se dostat co nejdál. Tím, že jsme na začátku přelezli přes Přerov, který měl v té době asi nejlepší sportovní formu v Chance lize, jsme získali zdravou sebedůvěru. Tým do toho šel s bojovným výkonem, který dokazoval každý zápas.“
Ujčíkův výběr, který před vyřazovací částí skvěle doplnili mladí odchovanci, jako je například Matouš Menšík, si v ostrých bitvách s Přerovem (3:2 na zápasy) a Sokolovem (4:1) prorazil cestu až do finále, v němž vyzrál i na našlapaný Vsetín (4:2) a podmanil si první ligu. Trenér vítěze druhé nejvyšší soutěže v Česku tvrdí, že si šla Dukla štěstí naproti. Před svými svěřenci smeká i poté, co podruhé v řadě nedokázali vyzrát na Kladno.
Nejlepší data z Tipsport extraligy přináší 
