Schytal hromadu ran, ale i tak se do brány tlačil neúnavně. Třinecký útočník Jiří Polanský z toho ve druhém finále Generali play off Tipsport extraligy vytěžil dva góly, ale na výhru to Ocelářům nestačilo. Prohráli 2:3 a série je před odvetami v Brně nerozhodná 1:1 na zápasy. „Kometa se nám chtěla dostat pod kůži a my se musíme chtít dostat pod kůži jí. Protože to bude velice tvrdá série,“ říkal Polanský. „A když trochu brnkáte na nervy soupeřům, tak je třeba toho využít ve prospěch svého týmu.“

Co vám chybělo proti prvnímu zápasu? Energie? Rychlost?
„Moc jsme si přáli vstřelit první branku, moc jsme chtěli do utkání vstoupit jako v sobotu. To se nám nepodařilo a první branka nás trochu utlumila. Ale nemá moc smysl rozebírat, co chybělo, nechybělo. Musíme být příště lepší. Kometa se nám chtěla dostat pod kůži a my se musíme chtít dostat pod kůži jí. Protože to bude velice tvrdá série. Na to se musíme připravit.“
Pod kůži se snažili dostat hlavně vám, schytal jste hromadu ran. Jak těžké je bylo ustát?
„Nemůžu říct, že jsem za to rád, ale na druhou stranu to beru tak, že čím víc se budou soustředit na mně, tak bude větší šance pro dvacet parťáků v kabině, kteří budou mít víc prostoru. Nebo minimálně pro ty čtyři na ledě. To se nezdá, ale když někomu vybojujete metr dva navíc, je to hrozně moc v moderním hokeji. Když trochu brnkáte na nervy soupeřům, tak je třeba toho využít ve prospěch svého týmu.“

Bylo to tak i u vaší trefy na 1:2? Zvedal jste se, pak přišel další hit, přesto jste skóroval...
„Jo, tam to pomohlo. Hráč se soustředil na bránění těla, na blokování pohybu, moc neviděl puk a toho jsem využil. Připravujeme se na to, ale tlak do brány nám trošku chybí. Ty puky tam leží a leží tam body, které potřebujeme. Oni dali dva góly z nenápadné teče. To jsou hrozně laciné branky, ale počítají se jako, když projdete celé hřiště. Aspoň víme, v čem se zlepšit. Kde víc zabrat.“
Po brance na 1:2 jste byli v euforii, měli přesilovku. Bylo vyrovnání blízko?
„To mě mrzí, že jsme přesilovku nevyužili. Měli jsme tam několik dobrých střel. Nevím, jestli jsem tam Sváčovi (Svačinovi) nezablokoval střelu nohou? Stál jsem na hraně brankoviště a kouslo mě to do lýtka. Nevím, jestli by tam gólman byl. Podívám se na to, jestli jsem neměl stát víc bokem.“
Druhý kontaktní gól jste dal v 57. minutě. Přišel už pozdě?
„Pozdě, o pět deset minut. Kdybychom reagovali do nějaké desáté minuty... Nejen z hlediska toho, že jsme mohli výsledek zkorigovat, ale i z hlediska nadšení, které tam pak bylo cítit. I v tom oslabení, které kluci na konci odehráli. Tým ožil, to jsme potřebovali dřív.“

V závěru jste byl vyloučený právě vy, jak jste to prožíval?
„Samozřejmě mě to hrozně mrzí, ale ten faul si nijak nevyčítám. Prostě to byl takový souboj nemastný neslaný. Šel jsem na trestnou, akceptuju to. Co mám s tím dělat?“
Vypadá to, že si vás do „soubojové dvojičky“ našel obránce Malec, se kterým jste v Třinci hrával.
„Jasně, Harryho znám dlouho a respektuju, jak hraje. Myslím si, že je velice platný. Nebudu ho chválit, on hraje, co umí, já taky. Střetli jsme se a budeme se střetávat čím dál více. Uvidíme, kdo bude úspěšnější. Oba do toho dáme všechno.“

