Boleslav podruhé shořela. Máme z nich respekt, jsme pokakaní, štve Zohornu
Byl světlou výjimkou v mladoboleslavském útoku. Jako jeden z mála se Radim Zohorna nebál rvát před bránou soupeře. Třikrát na ni vystřelil, dal gól. Při debaklu dokonce skončil s jedním plusovým bodem. Svůj minizápas zvládl, jako tým ale bruslaři podruhé shořeli. „Vůbec neplníme taktiku. Něco si řekneme a na ledě pak každý dělá úplně něco jiného,“ kroutí hlavou skoro dvoumetrový obr.
Start do utkání se vám povedl, pak jste ale opět sklouzli do kolejí vyjetých v prvním zápase. Čím si to vysvětlujete?
„Začátek jsme měli perfektní, dali jsme rychle gól, měli jsme nějaký tlak. Pak přišla zbytečná vyloučení, oni srovnali a zase se dostali na koně. Tlačili nás, my máme strašný problém v našem předbrankovém prostoru. V přesilovce i ve hře pět na pět je tam pokaždé volný hráč. My jen stojíme a koukáme na sebe.“
Připadá mi, že to Liberci děláte až moc jednoduché. Hrajete přesně tak, jak on chce.
„Přesně tak. Jen se přizpůsobíme jejich hře a jsme… nechci být sprostý, pokakaní. Chodíme málo před jejich bránu. Nevím, těžko se mi to hodnotí.“
Zároveň vás dost sráží disciplína, tři góly jste dostali v oslabení.
„Je to hrůza, takovému týmu nemůžeme dávat tolik přesilovek. Umí si to v nich hodit, dát góla. Dělají si tam s náma, co chtějí. Musíme na tom zapracovat, trochu se uklidnit a nebýt tak moc rozlítaní. Vůbec neplníme taktiku. Něco si řekneme a na ledě pak každý dělá úplně něco jiného.“
Jak si to vysvětlujete?
„Nevím. Zbytečně přidržujeme puky. Chceme s nima hrát hokej nahoru dolů, to ale nejde. Motáme se ve vlastním obranném pásmu. Musíme dávat puky rychleji od hole, hrát na brejky. Máme z nich přehnaný respekt.“
Přijde mi, že hrajete až moc hodný hokej. Bez emocí, bez srážek. Vidíte to stejně?
„Bohužel jo. Nechápu to. Proti Zlínu jsme hráli jinak, fakt jsme makali, fárali. Mysleli jsme si, že to bude lepší a lepší, ale není. Musíme zapomenout, nechat ty zápasy tady v Liberci a sérii sem určitě ještě vrátit.“
