Hořava natvrdo: Trénujeme na 60 procent. Kdo se chce zlepšit, musí ven
Zleva zprava na něj sršela chvála, jak se svými kolegy Rulíkem a Paterou pozvedl mátožnou Mladou Boleslav. Miloslav Hořava (57) mohl dál sveřepě zvelebovat ambiciózní skvadru, ale to by nebyl on, aby neučinil jinak. Ačkoli byl žádán a přesvědčován, aby zůstal, s Bruslaři se ze svého popudu rozloučil. „Lákalo by mě pracovat v cizině. Chci se profesně zlepšit, jít nahoru,“ vysvětluje v rozhovoru pro iSport Premium, ve kterém popisuje i obohacení ze spolupráce s Radimem Vrbatou, iluze, jak se v Česku dře, či to, s čím z jeho pohledu bojoval Uwe Krupp ve Spartě.
Opouští terén a nechává za sebou úrodnou zem. Na práci Miloslava Hořava budou navazovat jeho kumpáni Radim Rulík a Pavel Patera. „Už teď toho dělali hodně, já prakticky na všechno jen dohlížel,“ vykládá svéráz, který nevěří moc tomu, že se v českém hokeji lze precizně vyvíjet.
Dáváte výhybku, co chystáte?
„Nemám nic připraveného.“
Ani ve Švédsku, kam občas vyrážíte za svými aktivitami a stážemi?
„Taky ne. Chci mít jen volnost, abych měl otevřené možnosti pro případ, kdyby se něco naskytlo, co by mě hodně zajímalo. Bavil jsem se o tom s Radimem Vrbatou (sportovním ředitelem) i majitelem panem Plachým, chápal jsem jejich argumenty, proč mě chtějí udržet, ale takhle jsme se zkrátka dohodli. Myslím, že to tak bude lepší.“
Vás samotného nelákalo pokračovat v práci, která má evidentně smysl?
„Upřímně, já byl v Boleslavi hrozně moc spokojenej. Měl jsem klid na práci, v klubu mi vyšli ve všem vstříc, mohl jsem dělat s Radimem Vrbatou, což člověka obohatí. Spolupráce byla skvělá, vážně si nemám na co stěžovat. Jde o čistě moji věc. Uvítal bych, kdyby se mi naskytla příležitost odejít ven. Rád bych se posunul dál. To mě láká, proto jsem se takhle rozhodl.“
Je cizina a cizina. Jak byste si to představoval ideálně?
„Určitě ne jakákoli cizina. Musel bych cítit, že by mě nová štace profesně pozvedla. Může to přijít, nemusí. Taky jde o to, že jak člověk trénuje delší dobu, chtě nechtě hrozí, že spadne do rutiny. A to já bych hrozně nerad. To je začátek konce. Stagnujete a najednou jste mimo. Toho se nechci dočkat, musím jít dál.“
Jak vás znám, v českém hokejovém prostředí se necítíte komfortně. I to je důvod změny, kterou byste rád udělal?
„Já bych tohle téma už nerad rozebíral, kdysi jsem se o něco pokusil a došlo mi, že to nemá význam. Nic se nezmění. A mě už to nebaví. Četl jsem vaši trefnou poznámku k tomu, jak se tu nabádají fanoušci, aby se chovali slušně, přitom sami jim nejdeme příkladem. Naprosto s vámi souhlasím. Jinak bych to nechtěl dál komentovat.“
Vám nedělá problém přiznat si, že trendy se udávají jinde. V trenérské branži nejste sám, ale jak na tom jsou podle vás extraligoví hráči? Nakolik jim škodí slabší domácí náročnost?
„Já bych všem hráčům strašně přál, aby šli ven. Skutečně, upřímně a ze srdce. Podle mě jsme hráčům v Boleslavi docela nakládali, během sezony jsme se s nimi na téma zátěže bavili a já jim tvrdil, že tohle je šedesát procent dřiny, jaká se podstupuje venku. My si tu myslíme
