Mladá Boleslav je krok od historického postupu do extraligového finále. Sportovní manažer Václav Nedorost si dnes (19:00, ONLINE přenos sledujte ZDE>>>) stoupne na střídačku Bruslařů a požene své hráče za výhrou v sedmém duelu semifinále proti Třinci. Půjde pro něj o menší dejà vu, jelikož svůj poslední zápas v kariéře odehrál před dvěma lety rovněž na ledě Ocelářů. V sedmém zápase semifinále. S Plzní tehdy padl 1:5, Třinec si pak došel pro titul…
Zrovna byl na cestě do Třince. „Jezdím až v den zápasu, na střídačce nohy nepotřebujeme. Stačí, když nás udrží, abychom stáli,“ usmívá se dvojnásobný juniorský mistr světa. „Jak skončilo omezení pohybu mezi okresy, tak je ta cesta o hodinu delší. Je víc aut, do toho rozkopaná dálnice. Nedá se nic dělat,“ stihl si i postěžovat. Z Mladé Boleslavi do Třince trvá cesta autem zhruba čtyři až pět hodin.
Jak náročné je cestování přes celou republiku během play off?
„Není to nic moc. Hráči jezdí den předem, mají nějaký čas na to se z toho dostat. V play off jste víc bez rodin, protože se hraje dva dny za sebou. Když je to přes tři hodiny, tak asi každý tým jezdí den předem, aby se nejezdilo v den zápasu. To jsou pak tři dny bez rodiny, ale každý s tím počítá. Celou sezonu dělá každý tým všechno, aby se do play off dostal. Takže to není o tom, že by si někdo stěžoval, že teď holt nemůže být doma. Tak je to daný. Ale daleko to je. (usměje se) Nicméně je to stejné pro nás i pro Třinec, my máme o jednu cestu víc, oni si to vyhráli v základní části lepším umístěním.“
Vy jste v Třinci odehrál svůj poslední zápas v kariéře, shodou okolností šlo před dvěma lety o sedmé semifinále v dresu Plzně. Jak na to vzpomínáte?
„Nic moc, protože jsme prohráli. Nevzpomínám na to úplně v dobrém, protože jsme byli taky blízko postupu do finále. I přesto, že jsme měli sérii neskutečně rozehranou, vyhráli jsme první dva zápasy v Třinci, tak jsme to nedotáhli. V sedmém zápase jsme prohráli. Kromě toho, že šlo o můj poslední zápas v kariéře, tak jinak bych na to nejradši zapomněl.“
I tehdy jste s Plzní skončili třetí po základní části, Třinec byl druhý. Zase semifinále, zase sedmý zápas, zase v Třinci. Všechno je vlastně stejné jako teď...
„Doufáme, že výsledek teď bude jinej. (usměje se) Co k tomu víc říct… Ani si už nepamatuju, že my byli po základní části třetí a oni druzí.“
Vybavila se vám teď tahle série?
„Jasně, vzpomněl jsem si hned, jak jsme urvali šestý zápas, že to jsou dva roky, co jsem v Třinci byl v sedmém zápase ještě na ledě. Kvůli tomu, jak to dopadlo, jsem tomu nechtěl přikládat žádnou váhu, ani na to myslet.“
Vzpomenete si na nějaké konkrétní věci, co tenkrát sedmý zápas rozhodly?
„Rozhodla první třetina. Do zápasu jsme úplně špatně nevstoupili, prvních deset minut bylo dobrých. Ale po prvním gólu, který je v těchto zápasech hodně rozhodující, protože jich moc nepadá, jsme špatně sehráli přesilovku a dostali v ní na 0:2, pak hned třetího. A bylo vymalováno, po zápase. Třinec hrál dobře pečlivě vzadu, ani jsme neměli tolik šancí se do zápasu nějak vrátit. Pak jsme dali ještě na 1:3 a v závěru dostali dva góly.“
Třinec tehdy vyhrál první třetinu 3:0, i v letošním semifinále má dobré vstupy do zápasů. Čím to je?
„Pereme se s tím celé play off. Mimo prvního zápasu proti Pardubicím, kdy jsme od 1. do 60. minuty byli jasně lepší. Do druhého a čtvrtého zápasu jsme vstoupili špatně. S kluky si k tomu říkáme spoustu věcí. Jestli jsme zaskočení, jestli čekáme, jak se zápas bude vyvíjet. Nevím, sami si to nedokážeme vysvětlit. Poslední zápas proti Třinci to bylo už lepší, bylo tam hodně emocí. I když zase jsme je nijak nedrtili, ale Třinec nedrtil nás a bylo to vyrovnané. Na obě strany to byl asi dobrej start. Hlavně jsme nebyli pod tlakem, což bylo důležité. Nebáli jsme se hrát a pak to takhle dopadlo (výhra 4:2). Dali jsme konečně první gól, celý zápas jsme si za tím šli. Víme, že to pro nás bude rozhodující moment sedmého utkání. Nemusí to být úplně výsledkově, ale abychom v tom zápase byli, abychom zachytili start. To bude hrozně důležité.“
Když se ještě vrátím o ty dva roky zpět. Věděl jste už během play off, že to bude pro vás poslední sezona?
„Už od ledna. Když se Radim (Vrbata) domluvil s majitelem Boleslavi, že půjde dělat manažera, tak jsme s Radimem byli domluvení. Když mi nabídl spolupráci, nastínil vizi, jak by to mohlo vypadat, jak by si to představoval a jaké lidi by v tom chtěl mít. Měl jsem jasno hned a od ledna jsem věděl, že končím. I kdyby ta sezona dopadla jakkoliv, tak jsme byli už domluvení. Měli jsme podané ruce.“
Nesvrbí vás teď ještě ruce?
„Musím říct, že ne. Bavili jsme se o tom s klukama, s Patýzem (Pavlem Paterou), Radimem Rulíkem, Vrbičem. Teď trávíme hodně času spolu, takže si o tom povídáme. Musím říct, že mě ani trošku, ani Vrbiče. Když jsme se před sezonou domluvili, že budu pomáhat i na střídačce, tak to vidím zblízka. Hokej šel ještě do větší rychlosti. A když ještě vidím náš tým, tak bych proti nám nechtěl hrát. (směje se) Hrozně rád se na to dívám, snažím se pomoct, baví mě to moc, ale na led už ne. Asi jsem se v kariéře vyblbnul a nadřel dost.“
Co sedmé zápasy rozhoduje? Týmy už se dokonale znají, jde hlavně o nastavení hlavy?
„To je jasné. Když jsem v té situaci byl ještě jako hráč, tak se každý těší a je ochoten nechat na ledě všechno. Zkušenosti jsou samozřejmě na straně Třince, za poslední tři roky byli dvakrát ve finále. Náš tým s play off takhle daleko moc zkušeností nemá, ale je potřeba to taky někde nasbírat. Z minulosti i všude možně po světě se v sedmém zápase může stát cokoliv. Věříme, že budeme mít v zápase všechno. Bude potřeba i štěstí, 130 procent od každého hráče. Od všech dvaceti hráčů, nejenom od deseti, to stačit nebude. Když se tam tohle objeví z naší strany, tak máme šanci. Kluci v těžkých zápasech v sezoně i teď v play off ukázali, že můžou hrát s kýmkoliv. Takže není důvod si nevěřit a myslím si, že to tak kluci i cítí. Uvidíme, je to těžké predikovat. Rozhodne se až na ledě. Hlavy budou připravený z obou stran, v hokeji není nic víc, než hrát sedmý zápas o postup do finále. Z tohohle nemám vůbec strach. Každý bude nastavenej tak, aby tam nechal úplně všechno.“
Během dvou let jste se rychle etabloval na manažerskou pozici. Baví vás?
„Každého to samozřejmě baví jinak podle toho, jak se daří. Já do toho vstoupil a dva roky z pohledu klubu byly výborné. I když tenhle rok ještě nechceme hodnotit, protože není u konce, a věříme, že ani teď neskončí. Když to vezmu v globálu, tak to bylo velice dobré. Dařilo se nám, povedlo se nám tým obměnit. Všechno do sebe zapadalo, což se teď potvrzuje. Nemáme tak extra velká jména po extralize a dokážeme hrát takový hokej s nejlepšími celky.“
Jestli jsem koukal dobře, tak vy jste se jako hráč s klubem dostal nejdál do semifinále. Takže můžete prokletí zlomit hned ve svém prvním play off jako manažer.
„No, je to tak. (usměje se) Nejsem na statistiky, ani jsem nikdy nebyl. Navíc z pozice, kterou mám, to ani nijak nemůžu ovlivnit. Když jsem hrál, tak všichni vědí, že si to musí uhrát hráči na ledě. Nikdo z lóže nebo ze střídačky to neuhraje. Ani z toho člověk teď není nějak svázanej nebo nervózní, protože celá sezona je zásluha hráčů. Oni jsou ti, kteří to tam musí přenést. Člověk si v lóži může říkat, co chce, ale pokud to kluci neudělají na ledě, jakože to celou sezonu dělají, tak by se úspěch nedostavil. Takže je to jejich zásluha a já jim přeju, ať se jim to podaří.“
BK Mladá Boleslav 
Vše o klubu ZDE
Góly
Domácí: 47:00. Martin Růžička, 59:22. Marcinko, 59:37. Hrehorčák
Hosté:
Sestavy
Domácí: Kacetl (Štěpánek) – Gernát, M. Doudera, M. Adámek, D. Musil, Kundrátek, Jaroměřský, Freibergs – Martin Růžička (A), P. Vrána (C), M. Stránský – Rodewald, Marcinko, Hrňa – O. Kovařčík, Špaček, M. Kovařčík – Dravecký (A), Miloš Roman, Hrehorčák.
Hosté: J. Růžička (Krošelj) – Hrbas, Ševc (C), Dlapa, Pláněk (A), Bernad, Fillman, Šidlík – Kotala, Cienciala, Šťastný – J. Strnad, Bičevskis, J. Stránský – Jääskeläinen, A. Zbořil (A), Claireaux – Flynn, Najman, P. Kousal.
Rozhodčí
Hodek, Hejduk – Lhotský, J. Svoboda
Stadion
WERK ARENA, Třinec
Nejlepší data z Tipsport extraligy přináší 
