Boleslav nesouhlasí s výrokem komise rozhodčích: Vysvětlení je absurdní!
Půl dne čekali v Mladé Boleslavi na verdikt šéfa komise rozhodčích ohledně sporně uznaného gólu ve druhém semifinálovém střetu v Třinci. S vyjádřením Vladimíra Šindlera vedení Bruslařů zásadně nesouhlasí: „Z nutného pohybu puku směrem dopředu učinit výkladem možný pohyb puku dozadu je opravdu absurdní.“
Šindlerem poskytnutý výklad pravidla 24.2. považuje klub za absurdní. „Pokud puk podle pravidla 24.2. musí setrvat v pohybu směrem k soupeřově brankové čáře a není z toho v pravidlech výjimka, pak brankář svým zákrokem donutil hráče, který prováděl samostatný nájezd, k tomu, aby porušil uvedené pravidlo. Gól tedy neměl být uznán,“ píše se v oficiálním prohlášení Bruslařů. „Z nutného pohybu puku směrem dopředu učinit výkladem možný pohyb puku dozadu je opravdu absurdní.“
Delegát zmíněného utkání Stanislav Barvíř v popisu inkriminované situace zmiňuje termín „počínající podrážení“ pro Krošeljův manévr, kvůli němuž byl Svačina nucen zařadit zpátečku. Podle Barvíře byl verdikt sudích v pořádku.
Jak ho vysvětluje? „Výklad pravidla 24.2. o provádění trestného střílení určuje hráči pohybovat se s pukem vpřed směrem k brance. Případný pohyb puku zpět v rámci míchání s kotoučem či kličky brankáři není v rozporu s tímto pravidlem a je legální. Domácí hráč č. 9 se po celou dobu pohyboval souvisle směrem k brance a vychýlení pohybu domácího hráče ze směru dopředu bylo způsobeno ne úmyslným počínáním tohoto hráče, ale počínajícím podrážením hostujícího brankáře. Pohyb puku byl v této situaci sice směrem dozadu, jenže byl součástí manévru vyhnout se podrážení hostujícího brankáře, což není v rozporu s výkladem pravidla 24.2,“ tvrdí.
„Videorozhodčím byla zkoumána i skutečnost, zda nedošlo ke kontaktu brankáře s pukem. Ke kontaktu s pukem nedošlo. Vzhledem k těmto skutečnostem byl nájezd posouzen jako regulérní,“ dodává.
