Spartě se vymstilo, že po gólu změnila hru. Jandače štvala pasivita i chyby
Ať jste se před začátkem finálové série zeptali jakýchkoli hokejových expertů, do tipování výsledku bitvy o zlato se zrovna nehrnuli. „První zápas hodně napoví,“ zněla častá odpověď. Úvodní pondělní bitva mezi Třincem a Spartou skutečně leccos naznačila. Důležitost první trefy, následná změna projevu hry vedoucího mužstva, klíčové přesilovky i velká síla Ocelářů. „Neproměnili jsme šance,“ mrzelo trenéra Pražanů Josefa Jandače po prohře 1:4.
Jaké je vaše hodnocení úvodního finálového klání?
„Zápas jsme docela dobře rozehráli, utkání mělo vysoké tempo. Bohužel ve třetí třetině jsme udělali chyby, které soupeř potrestal. Na zvrat už pak bylo málo času. Možná jsme v hlavách až moc spoléhali, že bychom mohli vyhrát 1:0 a přestali jsme být nebezpeční dopředu. Až moc jsme se zaměřili na to, že to nějak dohrajeme. Vymstilo se nám to. Góly pak padly po velkých laciných chybách.“
Nabité Oceláře jste drželi 45 minut na nule, pak ale přišlo hned několik kaněk v podobě velkých individuálních chyb.
„Bohužel, přesně tak to bylo.“
Byla změna hry po prvním gólu cílená? Trochu se zatáhnout, nechat Třinec hrát a počkat si.
„Nechceme úplně... (zasekne se) Vlastně asi vám úplně nebudu říkat, co a jak chceme hrát, ale obrana prostě musí být aktivní. Od druhé poloviny zápasu nám to scházelo, byli jsme na můj vkus moc pasivní. Při prvním gólu nám obránce odjel úplně někam pryč. Druhý gól byl po odrazu, ale v předbrankovém prostoru jsme prostě neměli hráče, který tam být měl. Třetí branka pak byla po špatné rozehrávce za brankou.“
Projevila se zkušenost Ocelářů, kteří ani za nepříznivého stavu hru tolik neotvírali a hráli trpělivě?
„Nemyslím si, že by to neotvírali. Hráli aktivně, mělo to tempo. Nahazovali puky, chodili za nimi, takže úplně nesouhlasím. Měli jsme tam nějaké protiútoky, nějaká okna se tam otevřela, ale další šance jsme neproměnili.“
Budou další zápasy podobné? Opatrná hra, moc gólů zřejmě padat nebude.
„To nedokážu říct, uvidíme.“
