Hněv Vítkovic? Sudí rozhodli správně. Loukota: Chování Pavlíka je zklamání
Série mezi Vítkovicemi a hradeckým Mountfieldem zatím na ledě příliš mnoho krásy nenabídla, o to větší grády má však mimo mantinely. Tři sporné gólové situace museli řešit rozhodčí ve středečním utkání číslo 2. Podruhé zvítězili Východočeši. A Ostravané to koušou těžce. Hned po utkání majitel klubu a šéf APK Aleš Pavlík vynadal rozhodčím, pak šokoval dalším prohlášením. Teď dostal oficiální odpověď.
Po cestě do kabin si počkal na rozhodčí, aby je počastoval nevybíravými slovy. Padly i věty o korupci. Kdo by čekal, že během čtvrtka emoce opadnou a Aleš Pavlík se za své chování omluví, spletl se. Naopak přišlo další vyjádření, které vítkovický klub zveřejnil na svých webových stránkách.
„Toto semifinále je skvělá série plná emocí na ledě i kolem něj tak, jak to má v play off být. My se těšíme do Hradce Králové! Máme skvělý, velmi silný tým, který má v sobě velkou víru a touhu vyhrávat. Nyní víme, že nebojujeme jen proti Hradci, ale tato skutečnost nás ještě více motivuje a jsem přesvědčen, že naše vítkovické srdce ještě tuto sérii velmi zdramatizuje a nakonec bude pro nás úspěšná,“ píše Pavlík.
Věta o tom, že Vítkovice nebojují jen proti Hradci, zní z úst prezidenta Asociace profesionálních klubů ledního hokeje, což je řídící orgán Tipsport extraligy, neuvěřitelně. „Ze sportovního pohledu chápu frustraci zástupců vítkovického klubu po včerejším druhém semifinálovém duelu,“ píše nyní ředitel extraligy Martin Loukota.
A pokračuje. „Je pro mě osobně zklamáním chování a vyjádření majitele ostravského klubu Aleše Pavlíka. Je zkušeným funkcionářem, navíc současně prezidentem naší organizace řídící chod soutěže, a mám za to, že i v tak vypjatých chvílích by bylo na místě udržení si nadhledu a odstupu. Přestože se to pokusím řešit hlavně interní cestou, považuji s ohledem na platné řády soutěže za logické, že se chováním Aleše Pavlíka bude zabývat Disciplinární komise ELH v součinnosti se mnou jako ředitelem ELH.“
Vítkovice rozporují zejména dva inkasované góly. Ten na 2:2 z hole Graema McCormacka i ten rozhodující na 3:2 v prodloužení, o který se postaral Patrik Miškář. V obou případech podle Ostravanů neměly góly platit. V prvním případě mělo jít o nedovolený atak útočníka Olivera Okuliara v brankovišti na gólmana Aleše Stezku, ve druhé situaci pak byl Stezka podle jejich interpretace seknut do lapačky, aby následně bylo gólu dosaženo kopnutím bruslí.
Oba sporné momenty však byly podle šéfa rozhodčích Vladimíra Pešiny posouzeny správně. „Jak gól na 2:2, tak rozhodující branka v prodloužení měly platit,“ potvrzuje Pešina.
U branky na 2:2 podle něj nedošlo k významnému kontaktu s brankářem. „Hráč Hradce Králové se po herním kontaktu se soupeřem dostává do brankoviště. Po tomto kontaktu, vyvine maximální snahu brankoviště opustit. Další kontakt, který mohl mít vliv na situaci z pohledu posouzení brankového videorozhodčího a rozhodčími, přichází až v momentě, kdy je kotouč v brance a nemá vliv na vstřelený gól. Tento kontakt je navíc již mimo brankoviště,“ stojí v oficiálním vysvětlení.
A vítězná trefa na 3:2? O zjevné kopnutí, jak je popsáno v pravidlech nešlo. „Za zjevné kopnutí se považuje situace, kdy hráč aktivním pohybem nohy proti kotouči mu dá energii a uvede jej do pohybu. V naší situaci je toto vyloučeno již tím, že hráč má po celou dobu brusli na ledě a pohyb brždění započne již před odrazem kotouče od betonů brankáře Stezky.“
Správně pak byla posouzena i následná trenérská výzva Vítkovic na nedovolené bránění gólmanovi v brankovišti. „Zde se o nedovolené bránění nemohlo jednat, neboť hráčova hůl byla na kotouči dříve než lapačka brankáře Stezky. To znamená, že brankář neměl kotouč pod kontrolou a ten se tím považoval za volný a hráč HK s kotoučem mohl hrát.“
