Čajánek se trefil po třech měsících: Myslel jsem, že budu platnější

ROZHOVOR - V přesilovce pět na tři zasunul puk za bezmocného Romana Málka a zvedl ruce nad hlavu. Do konce zápasu Zlín – Vítkovice (2:0) scházelo sedm vteřin a domácí kapitán Petr Čajánek právě zlomil své střelecké prokletí. Trefil se po třech měsících! Na svůj výtečný výkon tak přidal razítko, na které čekal on, celý tým i jeho fanoušci nekonečně dlouho.
Ulevilo se vám?
„Jsem rád, že jsem konečně dal gól. Moje sezona není taková, jak jsem si představoval. Myslel jsem, že mužstvu po návratu víc pomůžu. Zatím se mi to nedaří. Ale podstatné je, že jsme hráli výborně jako tým. Hlavně v první třetině jsme mohli nastřílet hodně gólů. Naše převaha byla jednoznačná.“
I vám šla hra od ruky, souhlasíte?
„I ve spoustě jiných utkání jsem se cítil dobře, ale nedělal jsem body. A to je problém. Vytvářel jsem si na sebe tlak. Musím říct, že ze strany trenérů nebo vedení jsem ho vůbec necítil.“
Proti Vítkovicím jste zabrali všichni, jste spokojený s výkonem mužstva?
„Vítkovice jsou nebezpečné, ale výhru jsme si zasloužili. Za poslední dobu to byl náš nejlepší výkon na domácím ledě. Celá naše lajna hrála dobře, perfektní výkon podal Pavel Kubiš. Skvělí byli obránci i brankář Sedláček. Holase (Petra Holíka) po návratu z mistrovství světa juniorů únava ještě v dalších dnech doběhne, ale je mladý a zvládne to.“
Ke konci zápasu jste obral o puk obránce Marka Malíka, který se domníval, že šlo o neodpískaný faul a následně do vás zezadu naštvaně vrazil. Cítil jste jeho frustraci?
„Tohle k hokeji patří. Maldu jsem trošku štrejchnul, jsem rád, že to rozhodčí pustili. V této lize se píská ledacos. On mě pak dohrál, to je normální.“