Poprvé vyhozený Jelínek: Udělat něco jinak? Nevím, potřebuju gurua
V noci Marianu Jelínkovi pípla povzbuzující esemeska od Martina Straky, kterého ještě v minulé sezoně vedl v Plzni. Straka a spol. totiž v pátek rozmetali Liberec 8:1 a severočeský klub záhy po debaklu svého kouče propustil.
„Dušičky a ještě vás vyhodí Plzeň. Je to symbolické a až úsměvně trpké. Sešlo se to, asi to tak mělo být a podtrhlo to hořký kalich se vším všudy,“ říká smířeně exliberecký trenér.
Spal jste vůbec z pátka na sobotu?
„Nespal... Hlavou se mi honily různé věci. Samozřejmě mě to nejvíce mrzí vůči divákům a lidem, kteří se chodí na hokej bavit, ale i kvůli realizačnímu týmu, ve kterém jsou vynikající lidi, myslím, že jsme si rozuměli. Ale to nejpodstatněšjí nebylo a to jsou body.“
Stihl jste se rozloučit?
„Ještě v sobotu ráno jsem si byl v Liberci sbalit věci, takže ano. Jednak s hráči, jednak s realizačním týmem, také jsme si sedli s manažerem Bórou Jechem. Zachovali se ke mě lidsky bez problémů. Nebyl to v žádném případě nějaký drastický odchod plný hádek či konfliktů.“ (usměje se)
Jste nyní hodně zklamaný?
„Samozřejmě jsem teď plný emocí. Člověk si to tak nějak v klidu rozebírá. Nevím, jestli je zklamání správné slovo. Spíše bilancuji poslední čtyři pět měsíců své práce a tak nějak si v sobě hodnotím, třídím a přemýšlím, co bych býval udělal jinak. Ale přiznám se, že jsem toho moc nenašel. Spíše se zaměřuji na sebe, co by bývalo ku prospěchu věci, aby nedošlo k tomu, k čemu došlo.“
Co vám z bilancování vychází?
„To jsou určité věci, které si nechám pro sebe. Nepatřím k lidem, kteří by do médií říkali, že za to může to či ono. Prostě to tak je, já jsem za to zodpovědný a vedení se rozhodlo ke kroku, na který má nárok. Jakou analýzu si vnitřně udělám, to si opravdu nechám pro sebe, abych se z toho do budoucna poučil.“
Přestože je Liberec předposlední, po debaklu s Plzní jste tvrdil, že jste od vedení žádné ultimatum nedostal. Překvapil vás z tohoto pohledu vyhazov?
„Od začátku sezony jsem tvrdil, že to bude velice těžké. Když jsem v srpnu viděl mužstvo, říkal jsem, že sezona nebude vůbec žádná legrace a upozorňoval jsem na to i vedení. Pak do toho vstoupila i NHL a papírové předpoklady padly... Ale věřím, že tým se zvedne a dostane se z negativních příček.“
Bylo angažmá v Liberci vaše nejhorší?
„Záleží na tom, po jaké stránce. Když to vezmu z hlediska výsledkového, určitě to nejhorší angažmá bylo. Ale z pohledu lidského ne. Realizační tým, maséři, fyzioteraputi jsou vynikající lidé a přiznám se, že mi budou chybět.“
Cítíte i úlevu? Tlak po špatných výsledcích musel být enormní.
„Jak se to vezme. Tlak byl velký a není to příjemné. Ale jeden kolega mi řekl, že jako není pořádný řidič, který nenabourá, tak není pořádný trenér, který nebyl vyhozený. Tak se tomu snažím přizpůsobit. Spíše na jedné straně vnitřně opravdu nevím, co bych měl udělat jiného. Docela bych byl rád, kdybych měl nějakýho gurua, který by to se mnou prožil a řekl mi, tady jsi udělal chybu nebo tady to šlo udělat jinak... Zkoušel jsem řadu věcí, aby to fungovalo, ale nenašel jsem klíč. Ale hlavní zklamání pro mě spočívá v tom, že jsem zklamal lidi a diváky, pro které hokej je. Určitě jsme nepředvedli to, co jsme měli.“
Nemáte nyní před sebou trochu pocit prázdnoty?
„Hokej mám samozřejmě rád, je to opravdu asi něco životního, ale na druhou stranu jsem i realista a vím, že život není jen o hokeji. A v té roli, kterou hokej přináší, není prázdno, spíše takový útlum a bilancování. Ale naštěstí mám tolik jiných aktivit, že doma určitě sedět nebudu. Mám nasmlouvané přednášky, dodělávám doktorát, takže se na to můžu více soustředit, což v posledních měsících moc nešlo. Jak správně říkáte, tlak je velký a myšlenky vám nedovolí soustředit se na něco jiného. Holt budu dělat tyto věci a uvidíme, co přinese další hokejový život. Určitě jsem na hokej nezanevřel.“ (usměje se)
Rozhovor s Marianem Jelínkem mimo jiné o tom, jak některé klíčové hráče nepřesvědčil, čtěte zítra v Nedělním Sportu
