Sparta v těchto dnech vzdává hold záchranářům a bezpečnostním složkám, oslavuje a velebí taky svého dvorního střelce. Petr Ton je v pořádném laufu, ve třech domácích zápasech nasázel sedm gólů. V zápase 42.kola proti Chomutovu se trefil dvakrát a posunul se na druhé místo historické tabulky klubu před legendárního Jana Havla. „Hlavní jsou ale dva body,“ řekl po vítězství 5:4 nad posledními Piráty, o němž sparťané rozhodli až v nájezdech. I bez Tona…
Proč jste vlastně nešel na nájezdy?
„Posledních pár jsem neproměnil, mám jich dost i během zápasů a moje procento úspěšnosti je hodně nízké. Momentálně tam na zakončení máme víc lepších kluků, než já.“ (usmívá se)
Nicméně svým prvním gólem v zápase jste se vy historické tabulce klubu vyrovnal Janu Havlovi, pak ho přeskočil. Jak důležité jsou to pro vás trefy i vzhledem k tomu, že vám na rekord Jiřího Zelenky v počtu 254 branek chybí už jen sedm?
„To je ještě hodně daleko, ale dost lidí mi to připomíná a mluví o tom. Sám „Gusta“ Havel mi to hodně přeje, potkáváme se v hale, někdy začátkem sezony mi říkal, že ho v téhle sezoně překonám. To bylo od něj hodně sympatické, i když já o tom tolik nepřemýšlel, bylo to daleko. Postupem času to ocením víc. Hlavní jsou dva body, jsme rádi, nicméně moc si toho vážím.“
Proti Chomutovu to byl opět zápas plný branek, i když tentokrát jste soupeře nerozstříleli jako předtím Pardubice (9:2) a naposledy Liberec (7:1)…
„Rád utkání hodně určila první třetina. Udělali jsme tam několik chybiček, kdy jsme propadli, oni se dostali do přečíslení a ze dvou nám dali gól. Přijel tým, který nemá co ztratit, taky už člověk slyšel takové ty řeči, Sparta je na vítězné vlně, jdeme si zahrát…Zkrátka, byli uvolněnější, dali dva góly a v tu chvíli asi chtěli víc, než my, byli hodně bojovní. My jsme se špatně prosazovali, ale zachránily nás přesilovky.“
Sparta protáhla vítěznou sérii na sedm utkání, posunula se do šestky. S čím jdete do zbytku základní části?
„Nebudu zastírat, náš cíl je se v šestce udržet. Taky bych byl nejraději, kdyby se ta naše série zastavila až v dubnu, kdy se končí finále. Ale to je ještě strašně daleko. My musíme jít zápas od zápasu, bojovat dál. Kdyby nám někdy v půlce sezony, kdy jsme byli poslední, řekli, že budeme bojovat o šesté místo, tak bychom tomu sami nevěřili. Prozatím chceme zůstat aspoň tam, kam jsme se tak těžko dostali.“