Padne pivko, možná i panák, plánoval zlínský kouč Vlach
Je to velký úspěch i pro něj. Trenérský kredit Rostislava Vlacha stoupnul, postupem přes Vítkovice do semifinále dal punc na skvělé tažení základní částí. Zlín má po osmi letech medaili a zůstává hladový. A taky žíznivý. „Nějaké pivko padne a možná i panák,“ plánoval padesátník Vlach bezprostředně po výhře 1:0.
Jak těžký byl poslední krok?
„Ten bývá vždycky nejtěžší. Nám trošku utekl začátek, Vítkovice měly víc ze hry. Pak se to vyrovnalo a nakonec jsme zaslouženě vyhráli. Měli jsme štěstí, které nám předtím v Ostravě chybělo. Sedlo (Jakub Sedláček) chytal velice dobře a hráli jsme víc do defenzivy. Přesto byl tlak soupeře velký. Myslím, že Vítkovice hrály nejlepší zápas v celé sérii. Síly jim nedocházely, ani jsme s tím nekalkulovali.“
Brankář Sedláček udržel dvakrát v řadě čisté konto. Co byste k němu řekl?
„Je to i práce celé obrany. Po návratu Petra Zámorského je defenziva jistější a lepší.“
Tušil jste, že rozhodčí uznají Okálův gól?
„Nikdo si nebyl jistý, ani Oko ne. Ten to ani neviděl. Já jsem věřil, že když nám neuznali jeden gól (Leškův), tak ten druhý už jo.“ (úsměv)
Koho chcete v semifinále?
„Je to jedno. Jestli chceme jít dál, musíme porazit každého. Teď máme dva dny volna, musíme si trošku oddechnout.“
