Historickou výhru v derby vystřelil hradecký Kudrna. Fantastická kulisa, zářil
ROZHOVOR | Pod Bílou věží je veselo a v místních putykách narváno. V Hradci Králové se oslavuje historicky první výhra místního týmu ve východočeském derby. Mountfield pokořil Pardubice 2:1 po nájezdech, jako jediný v souboji s brankáři uspěl Jaroslav Kudrna. Hradecký rodák, jenž za Pardubice mnoho let hrával, se společně s gólmanem Kantorem stal hrdinou derby.
Jaké to je po dvaceti letech vyhrát Hradci poprvé derby?
„Fantastický! Hlavně pro lidi, kteří si to náramně užili. Pro nás to jsou především dva body do tabulky. Panovala úžasná atmosféra, jak domácí, tak Pardubáci vytvořili atmosféru, jakou jsem za kariéru málokdy zažil. Úplně fantastické. Za to oběma táborům patří dík, budeme na to dlouho vzpomínat. Trochu jsem se bál, abychom se tou kulisou nenechali unést, nezačali bláznit a neotevřeli to tam. Ale hned zkraje utkání se oboustranně myslelo na defenzivu.“
Vstřelili jste první gól, ale od druhé třetiny vás Pardubice tlačily. Čím si to vysvětlujete?
„Od druhé třetiny jsme se báli o výsledek, pustili jsme Pardubice do hry, třetí třetina to samé. Nevím, proč… Jestli jsme trochu podlehli atmosféře a přestali hrát, jim naopak narostla křídla. Nedrželi jsme puk v pásmu, oni měli šance. Bylo vidět, že mají lepší pohyb a bylo otázkou času, kdy dostaneme gól. A ten taky přišel. Naštěstí jsme si pohlídali prodloužení a nakonec to dopadlo myslím celkem spravedlivě.“
Vítězství patří také gólmanovi Kantorovi, co říkáte?
„To se musí nechat. Kanty nás jako vždycky podržel, jeho výkon zaslouží absolutorium.“
V nájezdech jste hned v první sérii překonal Dušana Salfického blafákem do bekhendu. Věděl jste, jak zakončíte?
„Věděl jsem, že půjdu do bekhendu nahoru. Trochu jsem mu tam hodil ramenem, jakože vystřelím, tím se mi otevřel prostor, já to poslal nahoru a byl z toho hezkej gól… No, hezkej, byl z toho gól…“ (usmívá se)
Nestává se často, abyste podstoupil penaltovou exekuci. Jak dlouho jste nejel nájezd?
„Ty bláho… V Rusku jsem byl specialista, tam mi trenér hodně věřil. V Liberci jsem možná taky něco málo jel, pak ta důvěra taky nebyla a teď jsem ji dostal a jsem rád, že to tam spadlo.“
