Pardubická posila Hudáček: Takhle to chce dál! A psychika bude dobrá
Napoprvé inkasoval půltucet v Karlových Varech a jeho tým se domů vracel s ostudou. Včera už však pustil jediný gól a pomohl Pardubicím srazit Plzeň 3:1. Slovenský gólman Július Hudáček předvedl, že na nové štaci míní být oporou, na kterou je maximální spolehnutí. „Máme velký potenciál,“ nepochybuje člen širšího kádru slovenské reprezentace.
Proti Plzni to byla o poznání jiná práce než v neděli na západě Čech, co vy na to?
„Byl to diametrálně odlišný výkon oproti tomu, co jsme předvedli v Karlových Varech. Jsem velice rád, že jsme dokázali, že hokej umíme hrát. Nutně jsme potřebovali vyvarovat se chyb, které jsme dělali v neděli. Strašně často jsme tam propadávali. Věděli jsme, že Plzeň má strašně dobrý útok a že každou svoji šanci umí využít. Hráli jsme proti ní skoro bez chybičky, takové výkony potřebujeme já i mužstvo, aby i naše psychika šla nahoru. Pokud i v příštích dvou utkáních doma podáme podobný výkon, máme velkou šanci uspět.“
Věříte ve vítěznou sérii?
„Než jsem do Pardubic přišel, prošel jsem si soupisku a došlo mi, že tenhle tým fakt velkou kvalitu. Jen se nesmí stávat to, co nás potkalo ve Varech. My musíme makat v každém zápase, po celou jeho dobu. Nejde nic vypustit. Celkově si myslím, že Pardubice mají velký potenciál.“
Dlouho jste plzeňskou obranu dobývali marně, skutečně jste věřil, že ji vaši spoluhráči nakonec překonají?
„Jistěže. Hokej je strašně rychlá hra, náskok jednoho gólu neznamená nic. To není jako 4:1, 5:1. Stačí jedna malá chybička a přijde gól. Využili jsme té chyby, ujeli do brejku, vyrovnali a pak to celé obrátili na naši stranu.“
Ve 39. minutě Plzeň dala gól, ale sudí ho po konzultaci s videorozhodčím neuznali kvůli posunuté brance. Bylo to o chlup, o milimetry, jak jste to viděl vy?
„Viděl jsem, že mi jejich hráč visí mezi nohama, puk pomalu klouzal do branky, ale pak jsem zahlédl, jak se branka posouvá. Následně se zjistilo, že branka se posunula dřív, než byl puk v brance. Takže mám u rozhodčího pivo.“ (usmívá se)
Diváci si vás rychle oblíbili, vyžádali si vás na děkovačku. To potěší, ne? Za odměnu jste jim vystřihl dvě ukázkové hvězdy…
„Když jsem Pardubicím podepisoval, věděl jsem, že tady jsou nejlepší fanoušci v celé lize. Tady a pak ještě v Brně. I když jsme prohrávali, nepískali a dál nás povzbuzovali. Hrát doma je velká výhoda, doufám, že lidem ještě nějakou radost připravíme.“
Jak rychle jste si zvykl v pardubické kabině?
„Nemusím se učit žádný jazyk, to je největší výhoda… Další výhodou je to, že bydlím na stejném hotelu jako před lety při mistrovství světa dvacítek. Aklimatizace proběhla velmi rychle a v pohodě. Dva a půl roku jsem byl venku, už mi chyběly ty klasické žertíky. A ono je jedno, jestli jste v Čechách nebo na Slovensku, v těchto zemích je to v kabině velmi podobné.“
Přesto, nebyl to pro vás šok přijít do české extraligy a hned v prvním zápase dostat šestku?
„Chlapci se mi smáli, že jsem prožil opravdový křest ohněm. Někdy je to takhle lepší. Vyzní to možná blbě, ale já se ve Varech cítil dobře. Jeden, dva puky mi vyskočily, při vynikající fazoně bych dva góly možná chytil, víc asi nešlo. Necítil jsem se špatně, takže jsem si říkal, že tohle je dobrý odraz k dalšímu utkání. Ve Švédsku mě naučili myslet pozitivně. Jeden zápas není nic. Jen se nesmí opakovat výkon, jaký jsme ve Varech podali.“
