Doudera o fantastickém zvratu: Tohle nás prostě musí nakopnout!
Už byli na odpis. Málokdo by si na ně po dvou třetinách vsadil. Kladenští hokejisté ještě na začátku 49. minuty prohrávali s Pardubicemi 0:3. Ale nakonec se zázračně zmátořili a vyhráli 4:3 po nájezdech. „Tohle nám musí psychicky pomoct,“ věří obránce Milan Doudera, který v závěru vyrovnal, navíc proměnil i nájezd.
Je takový zápas pro vás velkou vzpruhou?
„Určitě ano, musí nám to pomoct. Dvě třetiny se nám nedařilo, nelepilo nám to, přeskakovaly nám puky. Pak jsme ale měli důležité momenty, třeba jsme v oslabení skákali do střel. A možná i tohle nás nakoplo.“
Bylo vidět, že jste najednou po gólu na 1:3 ožili…
„Začali jsme hrát úplně jinak. Dostali jsme novou krev do žil, lítali jsme tam, bojovali jsme, přesně takhle to musí vypadat.“
Přitom po dvou třetinách by na vás vsadil asi málokdo.
„To je pravda. Přidali jsme na pohybu, soupeř musel faulovat a my jsme ho za to potrestali.“
Přesto ztráta na dvanáctý Liberec je už šestnáct bodů, co to s vámi dělá?
„My už na ty týmy před námi nemůžeme koukat, to už je obrovský rozdíl. Musíme se zaměřit na naši hru, zlepšovat se. A být připraveni na závěr sezony. Na tabulku už ani nekoukáme, v tuhle dobu to ani nemá smysl. Soustředíme se sami na sebe, snažíme se pořád makat na sto procent a doufejme, že nakonec budeme úspěšní. Tohle nás musí nakopnout. Před třetí částí jsme si řekli, že už nemáme co ztratit a musíme hrát tak, abychom se zlepšovali do dalších zápasů.“
V závěru jste srovnal po střele od modré. Říkali jste si, že musíte více pálit? Právě tohle je dlouhodobě kladenská slabina.
„Určitě si to povídáme. Furt někoho hledáme nebo hrajeme po rozích. I já volím kolikrát nahrávku místo střely. Teď jsem zavřel oči a vypálil jsem. Jsem rád, že to tam nakonec spadlo.“
Před penaltou jste ale asi nezavřel oči…
„To ne. Abych řekl pravdu, ani jsem nevěděl, že pojedu. Trenér na mě křiknul, že mám ject. Tak jsem zkusil něco, co dělám na tréninku. A zaplaťpánbůh to vyšlo.“
Přesto jste ale hráli dobře jenom posledních dvanáct minut. Což je málo…
„To ano. Nevím, čím to je, ale nedokážeme se koncentrovat celý zápas. Takže v tom se musíme jednoznačně zlepšit, nemůžeme se uspokojit tím, že když jsme vyhráli, všechno děláme dobře. To určitě ne.“
