Už si tuze zoufal, ne a ne se Lukáš Pech v extralize trefit. Vyšlo mu to až v jedenáctém kole a góly dal sparťanský šikula dokonce dva. Skoro tři. Byl jedním z hlavních aktérů přestřelky s Vítkovicemi, kterou jeho tým urval v poměru 7:6.
Radostí by Lukáše Pecha jeho spoluhráči u mantinelu nejradši umačkali, vždyť po jeho zásahu si i oni uleví. „Jen se jich zeptejte, jaké to se mnou poslední dny bylo,“ usmíval se znovu nalezený střelec. Těšilo ho ukončení temné série i vítězství v bláznivé bitvě.

Těžce jste nesl, že vám na kontě gól pořád chyběl?
„Překonal jsem svůj rekord. Deset zápasů mi tam nic nemohlo spadnout, byla to mizérie. Jsem rád, že jsem teď mohl pomoci k výhře. Jen se zeptejte mých spoluhráčů, jaké to se mnou v poslední době bylo. Opravdu jsem to nesl hodně těžce.“ (usmívá se)
Měnil jste své rituály?
„Ne, všechno jsem se snažil dělat stejně. Na tréninku jsem pořád makal a snad se to vyplatilo. Doufám, že to teď bude v podobném stylu pokračovat.“
První zásah vám Petr Kumstát s Tomášem Rolinkem připravili prakticky do prázdné branky…
„A já jsem stál na správném místě! (směje se) On i ten druhý gól byl z luxusní pozice, dostal jsem to přímo před gólmana.“
A mohl jste mít i třetí, že?
„Vím, že mě dokonce vyhlásili. Ale hned na střídačce jsem Rolasovi (Tomáši Rolinkovi) říkal, že to byl jeho gól. Vystřelil jsem, on vletěl před branku a ještě to bruslí tečoval, moc dobře jsem to viděl. Takže to nakonec správně opravili.“
Sparta čtyřikrát ztratila vedení, co se s vámi dělo?
„Dostávali jsme strašně laciné góly. Prvních deset minut jsme hráli výborný hokej, a pak jsme se úplně zbláznili. Vítkovice to dokázaly využít, naštěstí to pak Hlína (Jaroslav Hlinka) trefi l a my můžeme být moc vděční za ty tři body.“
Potěší po tom bláznivém průběhu ještě víc než obvykle?
„Rozhodně. Bylo to strašně těžké a svým způsobem hodně odbojované. Sice tam byly hrozné chyby, ale zvládli jsme nakonec ty misky vah převážit na naši stranu. Teď máme v úterý Litvínov a musíme se na něj především v obraně připravit lépe.“