Ručinský klidní emoce: Provokace a slovní přestřelky jdou mimo nás
Litvínov se vrací domů s vedením 2:0. Oba úvodní zápasy hokejové extraligy v Třinci zvládl (v sobotu 3:1 a v neděli 3:2) a je v polovině cesty za vysněným titulem. „Ten je ale stále v mlze a nedohlednu,“ řekl útočník Vervy Martin Ručinský po vyhroceném druhém utkání, ve kterém jeho tým vítězství doslova vybojoval.
Měl jste v utkání několik strkanic a potyček, do slovní přestřelky jste se dostal i s Jiřím Polanským. Z čeho to vyplynulo?
„Chápu jejich frustraci, jsem klidný člověk, ale zase nejsme žádní otloukánci. Řekli jsme si, že oplácet určitě nebudeme a rvát se taky ne, ale zase si nemůžeme nechat všechno líbit. Jestli oni to chtějí dělat, je to jejich věc, my se tomu umíme přizpůsobit, ovšem chceme hrát především hokej.“
Zvládáte to jako tým?
„Myslím, že ano. Řekli jsme si, že se nebudeme zabývat rozhodčími, provokacemi, přestřelkami v novinách a podobně, to jde mimo nás. My máme vytečenou nějakou trasu a cíl a před každým zápasem si řekneme, co chceme hrát. Každý má svůj úkol a ty dodržujeme, což je vidět. I když jsme byli několikrát pod tlakem, ustáli jsme to a zápas jsme nakonec ubojovali.“
Co se událo při srážce s Danielem Rákosem, po které jste se těžce zvedal z ledu? Jste v pořádku?
„Všechno v pohodě. Ale přijde mi to takové… Puk byl v rohu, já koukal na něj a najednou jsem dostal stroma. Ani nevím, od koho to bylo, ale je to jedno, nic se nestalo a k hokeji to patří kór v play off, takže s tím nemám absolutně žádný problém, jedeme dál.“
Čekal jste před finále, že se série bude pro vás takhle skvěle vyvíjet?
„Určitě jsme nečekali, že bychom si odvezli z Třince oba zápasy, ale doufali jsme, že jeden vyhrajeme. Bylo to odmakané, všichni jsou na dně, mužstvo to ubojovalo a uválcovalo, absolutorium pro všechny.“
Vnímáte, že titul je tak blízko?
„Je to hrozně daleko. Zatím vedeme jen 2:0, ale hraje se na čtyři vítězné zápasy. Je to příjemné, jsme rádi, ale neznamená to vůbec nic. Série se stěhuje do Litvínova, tam jsme silní, hraje se nám tam dobře a budeme mít za sebou neskutečné publikum, ale ještě musíme vyhrát dva zápasy. Není to tak, že bychom létali v oblacích, ale máme zdravé sebevědomí, věříme si jako celou sezonu.“
Motivuje vás alespoň to, že titul můžete slavit na domácím ledě?
„My se na to takhle nekoukáme. Tohle vítězství si užijeme, rozebereme si chyby, které jsme udělali, a nebudeme koukat dál než na ten středeční zápas. Na něj se stoprocentně připravíme a vše ostatní je v dáli, mlze a nedohlednu.“
Vnímají to takhle všichni vaši spoluhráči, že ten vrchol je stále daleko?
„Slova o titulu v kabině nepadají, vždy se soustředíme jen na ten další zápas, s tímhle se nakládá opatrně a nikdo o tom nemluví. Ani není důvod, protože série teprve začala, vyhráli jsme strašně důležitý zápas, ale nic to neznamená.“
Nemluvíte o tom alespoň s Jiřím Šlégrem, který je v pozici trenéra?
„Opravdu ne. Možná před sezonou jsme o tom mluvili, ale o titul se pokoušíme každý rok, ovšem čekáme na něj 56 let, několikrát jsme skončili druzí, ale nikdy ho nevyhráli. Fakt o tom nikdo nemluví, jediné, o čem se mluví, je další zápas.“
Jak si play off vůbec užíváte? Zatím jím Litvínov prochází celkem hladce – 4:1 ovládl čtvrtfinále i semifinále a teď vedete 2:0.
„Možná to vypadá hladce, ale nic jednoduchého to nebylo. Série s Pardubicemi i Brnem byly strašně těžké, 4:1 možná zní jednoduše, ale tak to určitě nebylo. Je to dřina, v obou sériích jsme tam nechali všechno, a pak si odpočinuli. Vedení 2:0 ve finále může klamat, oba zápasy byly vyrovnané a měli jsme štěstí, které se přiklonilo na naší stranu.“
Zaregistroval jste i zvýšený zájem od přátel, kteří vám fandí?
„Nejsem překvapený, že nám přeje celý Litvínov, ale byl jsem překvapený, kolik lidí nám fandí mimo něj – ať už z Prahy, jižních Čech, Plzně… Zprávy mi chodí a jsem jenom rád, snad je nezklameme.“
